Pán chaosu 1 přehled

Detailní a originální imaginace neotřelého světa plného svěžích nápadů a přes svoji klišovitost zajímavý příběh byly to jediné, co mému hodnocení vždycky donutilo střelit alespoň tu jednu hvězdičku. Ale originální prvky už nejsou tolik originální, když vám je snad ve dvacáté knize už po sto milionté autor tlačí do hlavy zas a znovu.
Jeho přístup "Zírejte jak jiné tady všechno je a jak jiné jsou zvyky těchto kultur" mě už vyloženě vytáčí. Například svébytnost a unikátnost všeho, co se týká Aielského národa, mi nepřišla nijak úžasná ani napoprvé. Nejsem ten typ, který má erekci z každé "úžasné originality", ale přesto jsem se snažil trochu objektivně tyhle klady ve svém hodnocení zohlednit.

Nicméně - tady už je všechno již milionkrát ohraná otrava, točená a propíraná pořád dokola a já mám leda tak chuť celou Aielskou rasu vyhladit, protože mě stejně žádná z jeho postav nezajímá.
Vše ostatní je už přímo vzorově špatně.

Kolo Času je již roztřepené na desítky a desítky naprosto zbytečných, pro příběh dokonale nepodstatných linek, zaplněných snad již stovkami postav, které si ani nadprůměrný génius nemá šanci zapamatovat. Navíc postavami tak obyčejnými, nudnými a nevýraznými, že mě vůbec nezajímá, co s nimi bude dál. Jejich dějové linky jsou nemastné a neslané, nic se v nich - krom planých a nicotných úvah a rozhovorů nad ničím - neděje a číst o nich je pro mě fakt utrpení, navíc už vůbec nevím kdo je kdo. Ale je to jedno, protože i když si jejich "příběh" zpětně oživím, tak mě ty postavy vlastně vůbec nezajímají.

A tento díl začíná tím, že na nás Jordan sype další a další desítky a desítky úplně nových, charakterových nudných a nijakých postaviček, které jsou zase o ničem, zase otravně nudné a udržují celkovou hladinu děje na zatuchlé rovině, kde se neděje a nestane naprosto nic a po několika stránkách z děje zase zmizí na dobro, stejně jako desítky zbytečných postav předtím.

Je až neuvěřitelné, že ty nekonečné možnosti jak děj ozvláštnit, vrazit do něj napětí, nebo udělat postavy zajímavé, Jordan radši zamete pod koberec a využívá pouze svůj mistrný um, jak čtenáře umlátit k smrti naprosto neuvěřitelnou a těžko pochopitelnou nudou.

Takhle vypadá kniha, z které musí být zle i samotnému autorovi.