Komplexní geologický výzkum oblasti Chobotu v severozápadní části Moravského krasu přehled

24.02.2024

Koncem osmdesátých let proběhl rozsáhlý výzkum jedné z nejzajímavějších částí Moravského krasu tzv. Chobotu - skalnatého hřbetu mezi Suchým a Pustým žlebem směrem od propasti Macocha. Výzkumu se účastnila celá řada tehdejších vědeckých institucí. Jedním z hlavních cílů projektu bylo získání informací k uvažovanému propojení Kateřinské a Punkevních jeskyní (!) a dále například zjištění vlivu radioaktivního záření v podzemí na turisty i personál. Získané poznatky shrnuje tato nenápadná knížka.
Jde v podstatě o sborník referátů, kde se každý z nich zaměřuje na konkrétní téma – geologicko-litologické poměry, geofyzikální a speleologický výzkum, geochemii, mineralogii a radioaktivitu. Text je tedy vyloženě odborný a obsahuje několik zajímavostí.
Například o tom, že podle fyzikálních vlastností jeskynních hlín vyvěral v Macoše původně pouze Sloupský potok. Tok Bílé vody tvořil (spolu s dalšími toky Ostrovské plošiny) původně samostatné odvodňování, které vyvěralo v Kateřinské jeskyni. Oba tyto systémy pak měly propojovat prostory Skleněných dómů.
Co pro mě byla novinka je informace na str. 69, kdy údajně bylo barvící zkouškou při vyšších vodních stavech prokázáno, že zbarvená voda z Předmacošského sifonu Amatérské jeskyně se objevuje v Malém výtoku, tudíž že existuje neznámé propojení mezi Punkvou a odvodňovací soustavou Ostrovské plošiny!
Zajímavá je pro mě i informace, že v Amatérské jeskyni se vyskytují hydrotermální kalcitové žíly. Na pigmentaci studovaných krápníků dle tohoto výzkumu mají vliv (hydr)oxidy železa, ostatní sloučeniny na pigmentaci vliv údajně nemají! (nezmiňuje se tu ale například vliv struktury vápence na jeho zbarvení dle zjištění Zdeňka Krále).
Co je dost škoda, že u jednotlivých kapitol nejsou uváděni jejich autoři. Celý tento výzkum měl zřejmě jen malý dopad – nejen tím, že k zamýšlenému propojení Kateřinské a Punkevních jeskyní nedošlo, ale i tím, že publikace je citována poměrně zřídka.