Konec Přemyslovců - Skladba a fungování jejich pozdní monarchie přehled
Josef Žemlička
Na svém vrcholu, krátce po roce 1300, soustředili Přemyslovci v rukou hned tři středoevropské koruny, českou, polskou a nakonec i uherskou. Václavovská „říše“ se titulárně rozlétla od Chebska po Sedmihradsko a Chorvatsko, třebaže ve skutečnosti dosáhla nejvýše na řeku Tisu a k Balatonu V rychlé a nezažité expanzi se skrývala past. Vytvoření a zejména udržení takové „říše“ si žádalo obrovské náklady. Setrvale je nemohl uspokojovat ani „stříbrný“ český král. Vychýlení mocenské rovnováhy nevraživě sledovali Habsburkové, zpovzdálí i papežská kurie, prosazující v Uhrách své neapolské spojence. Jaké čekalo rozuzlení? Dramatickým půdorysem si pár zbývajících let přemyslovské vlády nezadá s napínavou četbou. Uzavřela je olomoucká tečka. Náhlá a šokující. Jedna dějinná epocha spjatá s domácí dynastií se nenávratně uzavřela.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Konec Přemyslovců - Skladba a fungování jejich pozdní monarchie. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Konec Přemyslovců - Skladba a fungování jejich pozdní monarchie v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 9x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 25x |
v Chystám se číst | 8x |
v Chci si koupit | 8x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2009 | Přemyslovci - budování českého státu |
2019 | Dějiny Česka |
2011 | Přemysl Otakar II. |
1986 | Století posledních Přemyslovců |
1997 | Čechy v době knížecí |
Napsat v úplnosti svůj názor na tuto knihu by kvůli množství myšlenek, které mě napadají, zabralo neúměrně času. Proto se omlouvám, že svůj názor na knihu vyjadřuji torzovitě.
- Autor je bezesporu erudovaný, ale to bohužel není záruka dobré knihy.
- První polovina knihy se nedá číst. Jazyk je místy "šíleně" šroubovaný. Některé věty podle mě nedávají ani smysl. Jedním ze zásadních problémů je, že pan Žemlička si dal ocenění hodný cíl "rozšifrovat" věcný obsah různých pojmů z dobových pramenů, ale ve chvíli, kdy zjistil, že přes vynaložené úsilí nedosáhl cíle, nepřepracoval celkové pojetí textu. Takže v textu se objevují pojmy, u kterých je opakovaným závěrem, že prameny vlastně neumožňují říci, co ty pojmy znamenají. Aby mi nebylo špatně rozuměno, to že autor připouští, že nenašel na některé otázky konkrétní odpověď, je nezbytným předpokladem kvalitní vědecké práce. Ale bohužel ve velké části knihy je to téměř jediným závěrem. Prvních zhruba 150-180 stran je v podstatě jen výčet nalezených informací, z kterých se přes poctivou autorovu snahu nepodařilo vytěžit nějaké obecně platné závěry. Logickým krokem by bylo provést "druhé kolo" shromažďování a třídění informací, ale zřejmě "nebyl čas". Ono je také otázka, jestli je to při různorodosti, množství a přitom útržkovosti informací z daného období v možnostech autora - člověka. Zpracování tématu v komplexní šíři a přinášející nové závěry možná nebude možné bez "umělé inteligence" ("klasické" využití výpočetní techniky nemá moc potenciál mj. kvůli problémům s definováním charakteristických třídících znaků).
-Nakonec nedávám odpad. Jednak závěrečná pasáž od cca strany 180 popisující "anabázi" Přemyslovců v Uhrách a Polsku je o hodně čtivější a zároveň "najednou" obsahově zajímavá a přínosná. Možná to souvisí s větším množstvím zachovaných historických pramenů v porovnání s předchozím obdobím, možná měl autor tuto pasáž "předpřipravenou". Dále v závěru autor (i když "zlehka" a v podstatě implicitně) uvádí, že si je vědom omezené výpovědní hodnoty některých částí své knihy.
-Jak uvádím výše, první část knihy neměla být zatím publikována. Ale bylo by bývalo zajímavé do samostatné kapitoly zpracovat historii období těsně po vymření Přemyslovců v roce 1306 s odkazem na souvislosti s érou Přemyslovců. V knize jsou roztroušeny jednotlivé zmínky, myslím že by si to zasloužilo samostatnou ucelenou kapitolu.
-Oceňuji, že autor často uvádí doslovně citace z pramenů, takže to není pouze uvedení interpretace pramenu spolu s číslem reference, kterou by bylo nutné pracně vyhledat, aby čtenář zjistil, co je tam uvedeno.