Konec světa se prý nekonal přehled
Patrik Ouředník
„Jako ve všech svých knihách i v Konci světa rozehrává Ouředník rafinovanou partii se svými čtenáři, partii, která není zdaleka vyhraná předem, neboť sází na čtenářovu inteligenci a zároveň odhaluje neinteligentnost doby – a tedy i každého z nás.“ – tak charakterizuje Jean Montenot ve svém doslovu novou prózu Patrika Ouředníka. A dodává: „Cestovat v Ouředníkově světě je vždy podnětné a čtenář si nakonec uvědomí – a co jiného žádat po literatuře? –, že onen fiktivní svět, sevřený v krunýři své blbosti, hroutící se v permanentní implozi sám do sebe, je k nerozeznání podobný tomu našemu...“ Jsou tu velké dějiny plné válek, letopočtů a podivných statistik. Ale o ně vlastně tak úplně nejde. Jsou tu vtipy o dvou Číňanech, stručné dějiny náboženství, pravidla vegetariánství, maltská hymna, etymologie křestních jmen... Ouředník proniká chatrnou konstrukcí naší doby a bujaře odmontovává šrouby. Ve 111 kapitolách nabízí čtenářskou procházku po jedné civilizaci.... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje Literatura česká
Vydáno: 2018 , TorstOriginální název:
La fin du monde n'aurait pas eu lieu, 2017
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Konec světa se prý nekonal. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (32)
Zmiešané pocity. Ouředníkovú Europeanu radím medzi svoje obľúbené, čítal som ju viackrát a veľmi sa mi páči štýl, akým je napísaná. Zo začiatku to aj tu vyzeralo nádejne, no neskôr sa tých pár ironických pančlajnov rozplynulo aj v tomto riedkom texte.
Bezprostredne po dočítaní mi je ťažké vôbec povedať, o čom tá kniha je. Sú tam židia, je tam Hilter a dosť veľa uťahovania si z náboženstiev, ale inak? Pripadalo mi to trochu samoúčelné, taký knižný exhibicionizmus. No a dobre vieme, že všetky slová na ex- sú nepríjemné. Exkrement, explózia, exhumácia, exmanželka, exekútor... Tak dobre, nie všetky, dať si pivo na ex je fajn. Výnimka potvrdzuje pravidlo.
V knihe som nakoniec našiel aspoň skvelý popis vývoja slovenskej politickej scény za posledné roky: „Řečníci, nad jejichž blbostí by roztály ledovce v Antarktidě, kráčeli světem ve vší beztrestnosti. Byli si vědomi svého vítězství: tak dlouho brali lidi za idioty, až se lidé stali idioty.“
5/10
Tak tohle bylo velké překvapení! Neznaje autora jsem se zase jednou rozhodl rozšířit si obzory. Zaujal mě název a obálka a komentáře na ní a .....pak už to jelo. Krátké, ale plné myšlenek. Ohromně vtipné, ale díky humoru, ze kterého vám trne. A bohužel čím dál pravdivější. Prostě s tímhle Ouředníkem jsem rozhodně neskončil!
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Konec světa se prý nekonal v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 82x |
ve Čtenářské výzvě | 11x |
v Doporučených | 6x |
v Knihotéce | 23x |
v Chystám se číst | 63x |
v Chci si koupit | 11x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2006 | Europeana: Stručné dějiny dvacátého věku |
2005 | Šmírbuch jazyka českého |
2017 | Antialkorán aneb nejasný svět T. H. |
2018 | Konec světa se prý nekonal |
1999 | Neřkuli |
Pro mě opět geniální Ouředníkova paradoxní dystopie aneb osvobozující raut nekorektnosti, jak to nazval autor doslovu.
Nemůžu se vždycky vynadivit, jak krásně nezvykle se podívá na dějiny a naservíruje vám je tak, že by se k tomu hodil i veliký kyblík. Já se nicméně pokaždé lámu smíchy.
Nedají se vypsat všechny perly, protože bych musela přepsat celou knížku, ale pro naprosto tápající přece jen větičku dvě zvěčním:
"Ale později, když se jazyk definitivně proměnil v bublající magma blbosti....."
"- Sedmdesát let bez války, to není normální.
- Myslíte?
- To tu nikdy nebylo.
- Všechno má svůj začátek.
- Přesně tak. A taky konec."
"Od chvíle, kdy byl ustanoven pojem času, nic se neděje v pravou chvíli."
"Spisovatelé mé doby byli vyfukovači bublin. Uvelebení ve svých průhledných historkách jako v odřeném křesle, rozvalení v tajnosnubných metaforách, které by rozbrečely mrtvolu, vařili ze slov bryndu natolik bezvýznamnou, natolik nicotnou, že ji po třech nebo čtyřech letech mohli vydat znovu jako ineditní - stačilo změnit název.
Vyfukovači bublin. Dělníci nicoty. Benediktýni bezvýznamnosti. Vím, o čem mluvím. Koupili jste si mou knihu? Nebyl to šťastný nápad."
Dle mého Páťa vždycky udeří hlavičku na hřebíček.