Koruna strachu přehled

30.10.2024

Kniha je velmi čtivá, ale na konci se dočkáme jen velmi málo odpovědí, naopak ty otázky spíš přibývají.
Prolog knihu odstartuje na poměrně drsné a akční vlně. Po něm ale následuje úvod do celého děje a přibližně první půlka knihy má takový nádech pohádkového příběhu. K drsnějším částem se pak trochu dostaneme v druhé půlce knihy, která je akčnější.
Na konci knihy mám však pocit, že jsem velkou část asi nepochopila. Celkově vztah Avery a prince jsem nepobrala asi vůbec, připadá mi dost ujetý, nesmyslný a nechápu na čem je vlastně postavený. Princovo okouzlení ještě chápu, ale co změnilo přístup Avery? Nerozumím. Pak je tam spousta postav, které mají spoustu tajemství, ale vlastně taky nevíme kam je ty jejich příběhy mají dovézt. Ke konci knihy spíš další otázky jen přibývaly, místo toho abychom konečně alespoň část z toho o čem kniha má být pochopili.
Nicméně - postavy mi poměrně přírostly k srdci (Timothy obzvlášť), tak budu doufat, že mi druhý díl pomůže s pochopením.

10.10.2024

Koruna strachu byla pro mě zajímavým a nevšedním příběhem. Kdo by nechtěl žít ve světě knih, že?

Příběh je vyprávěn z pohledu několika postav, což mám v knihách ráda, neboť tak máme možnost nahlížet na děj z více úhlů, které nakonec utvoří celistvý obraz. Jen je škoda, že na začátku jednotlivých kapitol není napsáno, která postava vypráví. Lépe by se v tom orientovalo.

"Nemůžeš být jen Avery, není to prakticky možné. Kdybys byla ien Avery, byla bys pouze prázdnou schránkou bez lidské podstaty, bez zájmů, přátel, rodiny. Nemůžeš být jen Avery, jelikož máš minulost. Právě ta nás utváří. Nemůžeš být jen Avery, protože máš své názory, které až příliš často říkáš nahlas."

Více se mi zamlouvala linka kolem Avery. Chápu, že Twainova linka byla pro příběh důležitá, ale nějak mě tolik nebrala. A i z toho důvodu mi byla více sympatická právě Avery. Přišla mi nejen zajímavější, ale celkově víc komplexní. Její cesta nebyla vůbec jednoduchá, ale ona se tomu dokázala postavit a čelit všemu, co jí potkalo (neznámé prostředí, lidé kolem ní, prapodivné proroctví, království se zlou a krutou královnou a v neposlední řadě Sullivan).

A Sullivan! Upřímně? Ten mě celkem zaujal. Přesně ten typ morally grey charakter. Kdy v jednu chvíli si říkate "hm, ten je", pak ho máte sto chutí něčím praštit po hlavě a v další vám ho je šíleně líto.

"Nezahrával si s ohněm. On byl tím ohněm. Nespoutaný, nepředvídatelný, výbušný. Na druhou stranu tu byla ona. Sálala z ní zima, která by každého jiného člověka odrazovala, ale Sullivana ne. Na to už byla jeho duše až příliš pošramocená. Ten chlad, ta tvrdohlavost. Táhlo ho to k ní. Toužil po tom, aby pod jeho pohledem roztála. Toužil po tom, aby to byl jeho oheň, který led rozpustí."

Také jsem si oblíbila Kate, Caymana a Timothyho. Rozhodně zajímavé postavy a doufám, že v další knize dostanou více prostoru.

"Ať už tvá cesta povede kamkoli, Avery, přeju ti jen to nejlepší. Protože právě tobě patří po takové době můj první úsměv. Protože tobě bude patřit i ten poslední."

Závěrem bych chtěla říct, že příběh stojí za přečtení. Je to opravdu zážitek. A já už netrpělivě čekám na další díl, abych dostala odpovědi na své otázky. A že jich není zrovna málo.

"Vypadal jako šelma, panter vyhlížející svou kořist. A Avery moc dobře věděla, že už si svůj cíl vybral. Byl elegantní, klidný a tak nějak nedotknutelný. Vypadl jako z jiného světa. Jako posel smrti, jenž ji přišel sprovodit z říše živých. ... Nádherný ve své krutosti.