Kouzlo ostrova přehled
Elizabeth Goudge
Má malý ostrůvek ležící mezi Anglií a Francií tu moc, aby vyprahlé srdce starého dobrodruha, který před lety opustil ostrov a svoji rodinu, po návratu znovu začalo cítit náklonnost a lásku ke svým blízkým? A přijme krachující rodina s pěti dětmi navrátilce znovu do svého srdce?
Literatura světová Dobrodružné
Vydáno: 1947 , Topičova ediceOriginální název:
Island magic
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kouzlo ostrova. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Zajímavá a neprávem opomíjená kniha autorky známějšího díla Malý bílý koníček. Zpočátku jsem se nemohla do knihy zcela ponořit, ale nakonec mě její děj pohltil. Líbilo se mi vylíčení charakterů všech pěti dětí de Frocqovy rodiny - jejich silné, autoritativní a krásné matky Ráchel i "slabého" talentovaného Andrého, který svůj talent obětoval, aby uživil svoji rodinu (což se mu zrovna moc nedaří). Nečekaný příchod tajemného cizince na ostrov a do domu de Frocqů změní nenávratně osudy všech zúčastněných....
Takovéto knihy se již dnes nepíší,takže pokud máte chuť vrátit se do dob,kdy čas plynul pomaleji, sáhněte třeba zrovna po této knize.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kouzlo ostrova v seznamech
| v Přečtených | 2x |
| v Knihotéce | 4x |
| v Chystám se číst | 4x |
| v Chci si koupit | 3x |
Děkuji autorce předchozího komentáře, že pro mne objevila překrásný literární poklad! Vlastní děj příběhu - když by ho měl člověk suše převyprávět - působí všedně, poněkud nasládle romanticky. Jenomže způsob jeho zpracování je podmanivý, přesvědčivý, překrásný a navíc obohacený popisy jakéhosi jedinečného ostrova ležícího mezi Anglií a Francií, kde se mísí jazyky, způsoby, tradice. Vylíčení charakterů všech (i epizodních!) postav je natolik zajímavé, moderní, přitažlivé, s velikou dávkou psychologického poznání jednotlivch typů lidské povahy, místy i s humorem a vtipně (pobavila mě charakteristika nemehla - služky Toničky i výroky jeptišek), že jsem nevycházela z údivu nad tím, že tak "dávné" dílo může působit natolik moderně. A v českém překladu mě zaujalo třeba i to, že již v roce 1946 překladatelka pro označení majetného člověka použila slovo "zazobaný" - to bych byla čekala až od literatury mnohem mladší :=)).