Krakatit přehled

včera

(SPOILER) Do knihy jsem se pouštěla s vědomím, že s dosti velkou pravděpodobností nepůjde Prokopa a nejspíše ani jeho milenku princeznu vystát; tedy alespoň podle názorů některých uživatelů Databáze knih. Začátek mne příliš neoslovil; pamatuji si, že jsem měla pocit, že se jedná akorát o popis Prokopových horečných snů. Četla jsem dál, klubko děje se začalo rozmotávat, ovšem pak Prokop dorazil na zámek a otevřela se nejdelší a pro mne bohužel nejnudnější sekce románu. Zcela upřímně jsem se některými stránkami musela až prokousávat. Prokopův dobrodružný románek s princeznou mne dvakrát neoslovil. Co mne opravdu zaujalo, byl až samý závěr knihy, kde se Prokop po tom, co není schopen zastavit svého prospěchářského přítele Tomše, následkem čehož dojde k výbuchu prachárny, setkává s laskavým a hodným stařečkem, jenž se o něj stará a vnukne mu utěšující, honosné myšlenky. Těchto několik stran mne popravdě až dojalo a donutilo mne hluboce se zamyslet.

Krakatit byl pro mne premiéra, co se Čapkových románů týče, a popravdě jsem byla poměrně vykulena; místy jsem nechtěla uvěřit, že stránky před mýma očima pocházejí z Čapkova pera, jednoduše jsem ten styl psaní nepoznávala. Po dočtení knihy jsem započala bádání na internetu a zjistila jsem, že Krakatit opravdu obsahuje nezanedbatelné množství prvků pro Čapka obecně netypických, jako jsou například erotické motivy prostupující celým dílem. Moc dobře rozumím tomu, proč autor knihu napsal a na co měla upozornit, ovšem nedokážu si pomoct a hodnotit ji na mé poměry slabými třemi hvězdičkami, poněvadž byl obsah místy vlekoucí se slátanina, Prokop se více než párkrát choval nelogicky, a tak dále a tak dále. Pro mne jedno ze slabších mistrových děl, které jsem si přes to všechno, obzvlášť při zpětném pohledu, užila.

01.11.2024

Klasický sci-fi román z pera úžasného spisovatele. V době vzniku příběhu za mě prorocký, inteligentní, citlivý a krásným slohem napsaný.