Královny nemají nohy přehled

28.05.2024

Trilogie sleduje osudy Petra Kukaně z Kukaně, jemuž sudičky prorokovaly pohlednou tvář, urostlou postavu, vynikající šermířské a střelecké dovednosti, pevné zdraví, bystrost ducha, život v souladu s jeho hrdostí a svědomím a nevíru ve vše, co není podloženo jasnými důkazy. Jako syn chudého alchymisty se stane společníkem o dva roky mladšího syna italského hraběte Gambariniho ve službách Rudolfa II., Petr je na císařském dvoře oblíbený, ale kvůli souboji je uvězněn na hradě Srpno, jeho otec umírá, když odmítne císaři předat kámen mudrců. Petr a jeho přítel Giovanni hledají štěstí v Itálii u jeho strýce vévody ze Stramby, kde se zamíchají do politických pletek mezi papežem a vévodou. Petrovi jde několikrát o život, hrozí mu popravy, ale najde i lásku - vévodovu dceru a přítele velitele vévodova vojska. Na chvíli se stane i vévodou a snaží se o reformu systému na základě principů Pravdy, Rozumu a Spravedlnosti, což se mu ovšem kvůli zaostalosti obyvatel vymstí. Dobrodružný román s filozofickými disputacemi, jadrnou řečí a náhodami, které ovlivňují Petrovu snahu změnit společnost k lepšímu, je stále čtivý i padesát let po prvním vydání.

16.03.2024

(SPOILER) Moje první literární setkání s autorem, kterého znám podle jména nejen přes jeho syna (četla jsem na VŠ), ale i skrze seriál Sňatky z rozumu, který se mi velmi líbil. Zásadní kritiku vyčerpám hned zkraje konstatováním, že vydání z roku 2018 je - jak je již řečeno v jiném komentáři - redakčně velmi odbyté, zejména co do práce s uvozovkami přímé řeči. Přitom kniha je jinak hezky zpracovaná, což byl - spolu se skutečností, že je román uváděn jako historický - důvod, proč jsem ji před nějakou dobou koupila manželovi, skuhrajícímu, že by si nějaký román historický chtěl přečíst, ale neví jaký. Od té doby titul ležel nepovšimnut v knihovně, a když mne počátkem roku chytla čtecí krize, sáhla jsem po něm já. Že nejde o román "seriózní" jsem pochopila poměrně záhy, když autor v textu použil slovního spojení zcela nevhodného pro 16. století. Trochu mě to zamrzelo, ale přistoupila jsem na jeho jazykovou hru a i díky volbě prostředků a obratů, které do Neff vložil, jsem si příběh užila. (S jedinou zásadní výjimkou, a tou byl konec kapitána d'Auberée.) Ta třetí sudička byla vskutku krutá, protože když už se zdálo, že se blýská na lepší časy, přišel úder vedený na Petrovu tvář (a jiné části těla) nečekaně a z netušené strany. Od určitého momentu už si hrdina za své smolné příhody mohl valem sám a, i když jsem ho chápala, s jistou životní zkušeností jsem současně smutně pokyvovala hlavou. Celý děj odehrávající se ve Strambě mi přišel moc, ale chápu, že autor chtěl Petra z Kukaně posunout dál z Itálie a vstříc jiným příhodám. Myslím, že knihu si vychutnají nejen milovníci češtiny, ale i ti, co už v životě mají něco najeto a jejich naivní mladická neústupnost dostala v realitě života trochu nafackováno.