Skryté poselství přehled

05.06.2022

Bohužel, toto mě neoslovilo.. ani dějem, ani postavami nebo stylem psaní, pouze fantasy svět bych řekla, že má relativní potenciál, který ale kniha sama vším ostatním tak nějak uzemnila.. A vypichuji opravdu krásnou přebálku, na které je jeden z hlavních hrdinů..
FANATSY SVĚT... Autorka se absolutně neobtěžuje s jakýmkoli vysvětlením čehokoli, první obeznámení některých věcí/událostí/božstva/apod. přichází třeba až v poslední čtvrtině knihy, pokud vůbec. Žádný pojem není řádně vysvětlen, a tak vlastně při čtení člověk mnohdy nechápe, co to jako je, a opravdu to ztěžuje spád vyprávění... Avšak možná jsem moc kritická, jelikož svět prý již byl představen v sérii Eternal Sky, která však v čj nevyšla, tam by možná vysvětlení byla, ale když český čtenář nedostal možnost si svět oblíbit v jiných knihách s vysvětlením, jak toho má dosáhnout teď bez pochopení?
DĚJ... vlastně se nic moc neděje, velká část je věnována posvátným rituálům, popisům věcí, politikaření svázanému tradicemi světa. Základní zápletka je nezajímavá, respektive víceméně se nerozvětvila a nerozvíjela...
POSTAVY... Nezvládla jsem si k nim vytvořit žádné pouto, přišly mi "neživé" a fádní, nijaké.. A o to hůř, že děj je vyprávěn z pohledu 3 linií obsahující 4 osoby. V kombinaci s prakticky nulovým dějem se to opravdu hrozně vleče, protože v jednom čase sledujeme vícero postav. Mrithuri byla asi nejlépe vykreslená, ale i tak...
STYL PSANÍ... Krkolomný a komplikovaný. Rádoby si autorka hraje na barvité popisy plné metafor a přesmyček, které jsou ale cpané nesmyslně a úplně všude a pořád a nesrozumitelně podtrhují a dokreslují nudu vzniklou dějem a nezajímavými hrdiny, takže i díky tomuto se čtení vleče ještě více...
Dočetla jsem to... mnohdy se sebezapřením. Když už jsem byla konečně skoro na konci, najednou přišla kapitola jak z červené knihovny, no kde se to tam vzalo naprosto nechápu?!?
Každopádně pomalý rozjezd, vlekoucí se (ne)děj a nebarvité postavy byly s blížícím se koncem lepší... Dokonce by mě asi i zajímalo, zda ze zápletky autorka přeci jen něco vykřeše, ale myslím, že druhý díl by byl pro mě už moc velké sousto...

24.02.2021

Na začátku jsem s knihou měla dosti problém a měla chuť to vykřičet do celého světa. Příšlo mi, že autorka čtenáře hodila do vody a ať plave. Když přišel nějaký pojem nebo složitost světa, tak ho autorka řádně nevysvětlila. Chápu, je to první díl z trilogie, ale přišlo mi to matoucí. Třeba na tom má nějaký podíl i to, že je kniha protkaná indickou kulturou, kterou neznám a nerozumím jí, ale docela mě to rozčilovalo.
Kniha má poetický a hutný jazyk, ale i když já tohle dosti můžu, tak tady mě tenhle styl psaní nechává absolutně chladnou a přijde mi tam místy až na sílu.
No a postavy, sledujeme v knize tři dějové linie a je jasné, že se musí na konci protnout, v každé je samozřejmě hafo postav. Neměla jsem moc problém si je všechny zapamatovat, jak zmiňuje dost čtenářů, ale měla jsem problém s tím, že na mě působily úplně bezcharakterně a nevzbudily ve mně vůbec žádné emoce. Nejdřív mě nebavilo sledovat ani jednu dějovou linii, ale pak mě tam zaujala Mrithuri a docela to šlo, ta jediná za mě byla alespoň nějak vykreslena.
Pak tam byla romantická linka, byla tam jako pěst na oko! Kde se vzala? vůbec mi do příběhu neseděla.
Skryté poselství je dost pomalá kniha, čte se ztuha, ale když si zvyknete, tak už vás kniha jakž takž vtáhne. Nepřišla mi úplně bez děje, nějaký tam byl, ale bylo to dosti pomalé. A na konci je, samozřejmě, cliffhanger, který nutí číst další díl, bože!
Tuhle knihu bych i přes pomalé tempo děje nazvala spíš dějovou, na skvělé postavy tu za mě úplně nenarazíte.
I tak jsem si knihu jakž takž užila. Na místě kde se nedá dělat nic jiného než číst, mi ani nic jiného než si knihu celkem užít, nezbylo.