Kratochvíle s Hadem na půl míle přehled

31.10.2020

tuhle pohádku jsem pořidila svým holčičkám protože si ji okolí hodně chválilo, výsledek ... čteme jína dobrou noc asi po miliontéprvé ... 8)

05.10.2020

Tuhle knížku jsem dostala kdysi dávno na konci mateřské školky a v hlavě mi z ní zůstala jen scéna, jak Slůně vždycky upadlo, když se snažilo při rozcvičce dát všechny čtyři nohy k sobě. Z nostalgie jsem knížku vytáhla pro svého potomka, ale moje prvotní nadšení (první dvě příhody mě pobavily) začalo brzy uvadat. Texty byly zdlouhavé, s neustále se opakujícími situacemi (vím, že to mělo znázorňovat myšlení a chování malých dětí, ale mě to prostě vytáčelo), zvířátka mnohdy protivná (zvláště natvrdlá a hádavá Opička a přemoudřelý Papoušek), dráždila mě i předmluva a doslov (s těmi familiárními kamarádíčky) a připadalo mi, že se knížka snaží napodobit Medvídka Pú, ovšem bez jeho odlehčenosti a nadsázky. Z dvaceti příběhů se mi líbily jen tři a půl, knížku jsme měli doma rozečtenou opravdu dlouho a malý na ni brzo zapomněl, takže jsem mu ji ani nedočetla. Navíc má sice krásné ilustrace, ale z dnešního pohledu už je zastaralá, moje dítě se domáhalo více obrázků.