Linie krve přehled

27.04.2021

Tenhle díl mi přišel celkem chabý. Za celé tři díly mi přijde Henry pořád stejně...nudný? Zbožňuju fantasy, upíry, vlkodlaky a všechno co k tomu patří. Teď je to ale poprvé, co mi Henry přijde skoro až navíc. Zato Mike mi přijde úžasný. Je to poprvé, co nejsem na straně upíra. Přijde mi nemastný neslaný, ale jinak se linka příběhu dala. Mumie byla fajn.
Rozhodně mi to ale nepřišlo na víc, jak tři hvězdičky. Možná ani to ne.

17.10.2018

Zatoužila jsem zarelaxovat si u nějaké paranormální detektivky a Tanya Huff se svou „Linií krve“ byla příhodně na ráně, tedy po ruce. Tentokrát prakticky neopustíme ulice Toronta a Vicki se kromě obvyklých zdravotních a srdečních problémů bude muset potýkat s novým nepřirozeným sokem: egyptskou mumií. Kdo se teď začal těšit na potácejícího se, chrčícího, zafačovaného, krvelačného zombíka, toho rovnou zklamu: pradávné monstrum není pojato vyloženě tradičním stylem a jakkoliv zvládne nadělat mnoho mrtvol, jeho metody jsou relativně decentní – žádná vyhřezlá střeva a srdce vytržená zaživa z těla. Starověký nepřítel nasadí pořádného brouka do hlavy i obvykle sebejistému upírovi Henrymu a těžkou zkouškou projde také torontský policejní sbor. Román je tradičně čtivý, hluchých míst je poskrovnu (pro mě to tedy byly hlavně romantické cancy, jiným však mohou přijít záživné). Zvláště druhá polovina letí jako splašená a ve finále jsem zase jednou vyskakovala z tramvaje málem zavřenými dveřmi, jak jsem byla zažraná.
Redakčně je knížka velmi dobře ošetřená, nenašla jsem snad jediný překlep, v živých dialozích potěšily normální vulgarismy místo korektního nesmyslu „do prčic“ a po stránce překladu jsem měla problém jen s „Toronto Maple Leafs“, hokejovým klubem zde uváděným zkráceně coby „Listy“, což ve mně vyvolávalo utkvělou představu nějakého novinového plátku.
„Linie krve“ je solidní a příjemný odpočinkový nadprůměr: žádný zázrak, žádná přidaná hodnota, ale jsem spokojená – co jsem očekávala, to jsem dostala a možná i malinko navíc.