Křídla snů přehled
Lisa Tuttle , George R. R. Martin
Planetu Windhaven osídlili lidé po katastrofě své kolonizační lodi. Objevili, že zde mohou létat; využívají nízkou gravitaci, hustou atmosféru a křídla, vyrobená ze skutečně nezničitelného kovu jedné části lodi. Na této planetě malých ostrovů, moří zamořených obludami a bouřlivého větru je komunikace mezi ostrovy možná prostřednictvím letců, společnosti mužů a žen. Nosí zprávy od ostrova k ostrovu a slouží těm, kteří jsou připoutáni k zemi. A toto je příběh Maris z Amberley, která se rozhodla změnit tradice a neuvědomila si, že tím změní celý svět. (zdroj: legie.info)... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1993 , Laser-books (Laser)Originální název:
Windhaven, 1981
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Křídla snů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (26)
všechny komentářeSouvisející novinky (1)
Knižní novinky (20. týden)
09.05.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
1976 -
Locus Awards
(Novella – „Bouře“, první část knihy Křídla snů)
Kniha Křídla snů v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 173x |
ve Čtenářské výzvě | 11x |
v Doporučených | 9x |
v Knihotéce | 145x |
v Chystám se číst | 94x |
v Chci si koupit | 23x |
v dalších seznamech | 2x |
Musel bych asi žít na jiné planetě, abych nevěděl, kdo je George R. R. Martin. Zatímco se na plno přiznávám, že o Lise Tuttle zde slyším poprvé.
Jejich kombinace ale zrodila veskrze velice hezké fantasy. Vlastně sci-fi, pač se odehrává na jiné planetě, ale s atmosférou ryzího středověkého fantasy s jistými specifiky pro jinou planetu typické – třeba, že tu existuje různá kasta lidí, kde jedna z nich je ta, která používá umělá křídla na přelet mezi jednotlivými ostrovy a jejich ochranu.
Četlo se mi to velice pěkně. A největší důvod pro to byl asi fakt, že tak hezky a citlivě napsanou hlavní postavu, jako je zde Maris, jsem hodně dlouho nezažil. Popisy autorů, jak Maris lítá mezi oblaky byly překrásné, stejně tak, jako když Maris bylo do pláče. V tu chvíli totiž bylo do pláče i mě.
Četl jsem původní překlad a musím říct, že ač na staré překlady sci-fi a fantasy ze začátku 90. let zvědavý spíš nejsem, tady mi to všechno krásně sedělo. Doteď ve mně rezonuje pár momentů, kde jsem i já měl co dělat, abych nevypustil slzu. Na tak písmem vřelý příběh věru nenarazíte každý den.