Kronika města Kocourkova přehled
Ondřej Sekora
Neuvěřitelné příběhy občanů i starosty podivuhodného města Kocourkova svým jadrným vyprávěním a veselými obrázky pobavily již několik generací malých čtenářů. S úsměvem si přečteme, jak Kocourkovští stavěli radnici, káceli les, sázeli sůl, stěhovali kostel a další komické kousky. Tito chytráci totiž dokáží i ty nejobyčejnější věci tak směšně zašmodrchat, že rozesmějí každého, kdo se rozhodne poznat slavnou kocourkovskou historii.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kronika města Kocourkova. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (66)
"Tady je to jak v Kocourkově..."
Kdo z nás aspoň jednou za život slyšel tohle přirovnání? A ještě lepší otázka - kdo si alespoň jednou pomyslel, že se ocitl ve společnosti lidí či v situaci, která by se dala nazvat "Kocourkovem"?
Jelikož jsme se s tím setkali bezesporu všichni, nemá smysl tuto knihu blíže představovat anebo popisovat, o čem pojednává.
Autor si byl už ve své době vědom, jak nekonečná a všudypřítomná může být lidská hloupost. Jak si někteří lidé myslí, kdoví jak nejsou chytří a jak skvělou a užitečnou novinku/vychytávku vymysleli a přitom... však to znáte.
Kronika města Kocourkova je mimo jiné ojedinělá i v tom, že ačkoli se v každé kapitolce setkáme s jinou "pitomostí", všechny příhody sálají stejnou "kocourkovskou moudrostí". Osobně to považuji za mimořádný počin, protože vymyslet tolik nesmyslů založených na stejné "logice"... no jen si to zkuste.
Celou knihu navíc doplňovaly známé a oblíbené ilustrace pana Sekory, které mám ráda už od dětství, takže jsem pociťovala spokojenost už z pouhého listování.
Jediné, co mi zkazilo dojem, byly příhody, v nichž trpěla zvířata. Pokud chce někdo nad mým důvodem pro stržení hvězdičky koulet očima, ať si klidně koulí, ale já bytostně nenávidím, když se ubližuje zvířatům. (Tím spíš ve spojitosti s humornou četbou.) Kdyby se mi nerozpadla celá kniha, tak bych ty stránky i vytrhla, poněvadž mi ony pasáže totálně zkazily pobavení z četby.
Pokud však pominu tyto kapitoly, jedná se o další kvalitní klasiku, která by neměla žádnému milovníkovi tvorby pana Sekory uniknout.
Skvělá kniha, kterou jsem už kdysi dávno - jako dítko školou povinné - četla a již tenkrát se mi moc líbila. Tentokrát jsem si vybrala její audioverzi, výborně načtenou Oldřichem Kaiserem. A užívala jsem si ji znovu, stejně jako v dobách dávno minulých... Pokud jde o jednotlivé epizody, týkající se občanů a starosty města Kocourkova, podrobněji se rozepisovat nebudu. Všechny do jedné jsou humorné a doslova k popukání ;-), když uvážíme, jak málo rozumu obyvatelé Kocourkova měli. A logické uvažování jim bylo naprosto cizí. Ale zároveň je jasné, že to samozřejmě musel být autorův záměr, protože jinak by tyto veselé a komické historky vůbec nemohly spatřit světlo světa. No a tak já knize s radostí dávám plný počet a je možné, že se k ní po několika letech zase vrátím...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kronika města Kocourkova v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 612x |
ve Čtenářské výzvě | 37x |
v Doporučených | 24x |
v Knihotéce | 269x |
v Chystám se číst | 28x |
v Chci si koupit | 14x |
v dalších seznamech | 5x |
Část díla
Co se přihodilo, když starosta nebyl doma
1978
Jak Kocourkovští stavěli kostel
1978
Jak Kocourkovští zvali pana knížete
1978
Jak se Kocourkovští starali o své hospodářství
1978
Jak si Kocourkovští kopali studnu
1978
Autorovy další knížky
1990 | Brouk Pytlík |
1978 | Kronika města Kocourkova |
2009 | Ferda Mravenec |
2004 | Knížka Ferdy Mravence |
1980 | Malované počasí |
Pojem "Kocourkov" a jeho význam je mi známý už dlouho, ale tu knihu jsem vlastně nikdy nečetla. Tak bylo na čase to napravit - sáhla jsem po audioknize v podání Oldřicha Kaisera.
A jo, docela jsem se u toho pobavila. Kniha je to zábavná, plná absurdit a bizárů - úsměvných a chytře vymyšlených scének, které člověku vykouzlí úsměv. A přijde mi zajímavé, jak některý způsob toho smýšlení a fungování některých lidí, co tu vídáme, můžeme vidět i v dnešní době - je to vlastně docela nadčasové a pojem "je to jak v Kocourkově" je pořád stále platný.
Podání Oldřicha Kaisera tomuto dílu navíc ještě dodává určitou dávku šmrncu a osobitosti.
Jo, tohle bylo prostě fajn.