Krvavý rubín přehled
Johann Christian Günther
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/101701/krvavy-rubin-edice-versus-101701.jpg
4
3
3
Výbor z veršů německého barokního básníka Johanna Christiana Günthera Krvavý rubín, který vydáváme ve svrchovaném překladu Josefa Hiršala, potvrzuje neutuchající platnost výroku, jímž Vojtěch Jirát před lety doprovodil antologii z tvorby této epochy: „V době, kdy se znovu a znovu vydává a je plně oceňováno velké umění Bridelovo a Michnovo, není proto zbytečný pokus uvést k nám také umění jejich německých druhů… a umístit Günthera v našem literárním povědomí kamsi vedle Villona a romantických vyděděnců.“... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Krvavý rubín. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Krvavý rubín v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 3x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Knihotéce | 7x |
| v Chystám se číst | 3x |
| v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
baroko básně poezie německá poezie
Celá sbírka má přes třicet básní a každá z nich je zušlechtěná citem mládí.
J.Ch.Gunther zemřel ve věku 28 let. Osudová ztráta pro poezii.
Přeložil : Josef Hilšar 5*, paráda.
Ukázka : Když stěžoval si na její svévoli
Kdo nehorlil by v rajské chvále,
kdo jako já zná líci tvou,
každý tvůj pohled svědčí stále,
že po právu tě anděl zvou.
Pomni, že celá bytost tvoje
je rozkošná jak jarní sen,
na všech tvých údech napsáno je:
ten zjev je bohům podoben;
přirozeným se nechce zdát,
žes dokonalá, bez všech vad.
Zrcadly, z nichž se kouzla loví,
v pohybu stále otáčíš,
když na pahorky Amorovy,
co houpají se níž a výš,
pohledí závist, musí říc:
Přírody div? Ne, to je víc!
Když pomyslím na poklad cností,
jejž labutí hruď ukrývá,
doznávám (jaké zbytečnosti),
žes socha cnosti zažívá,
a napadá mě, ztrácím klid,
žes víc, než člověk může být.
Ale ach, všecky výtečnosti
jsou téměř jako onen ráj,
kde v dobách dávné nevinnosti
byl dokonalý celý kraj.
Tomu však, co Bůh zakázal,
největší míru krásy dal.
Pomyslí jen, mé druhé žití,
že slunce dává luně svit,
že ona bledým jasem svítí
a květ ji nesmí obšťastnit;
ba, jak nás učí oka hleď,
že služeb slunce tyje svět.
Což tuto tvrdost, u všech všudy,
a nevlídnost a drsný chlad
mohou chovat tvé něžné údy,
z nichž jinou věštbu mohu brát?
Zde nesouhlasí s andělem,
že služba je mu údělem!
Jak dlouhé hodiny se zdají,
když smyslům něco chybí tu,
pomni, co muk jsem v srdci zranil,
když spaloval je bez citu
plamen, co se v něm rozhořel,
když poprvé můj zrak tě zřel.
Tvou nevinnost ctím bez ustání
a neváhám jí úctu vzdát.
A splní-li se mi mé přání,
že v stejném ohni budem stát,
pak po pravdě chci potvrdit,
že víc, než anděl můžeš být.