Květy skořicovníku přehled
Li Čching-čao
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/195345/kvety-skoricovniku-195345.jpg
4
38
38
Květy skořicovníku Květy skořicovníku jsou tak drobné, průsvitně žlutavé, něžně nadýchané, jakoby s odleskem jiného světa. Jen jejich vůně s námi zůstane. Jim netřeba zeleně smaragdů a nachu rubínů, aby byly nejkrásnější z květů. Švestkové snítky jistě jim závidí a hlavy chryzantém studem se sklánějí. V rozkvětu před malovanou terasou září jak královny o svátku podzimu. Jak jenom básníci jejich půvabu mohou odolat? Zmínku o nich ve sbírkách veršů marně jsem hledala po celý rok.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Květy skořicovníku. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (10)
Ztráty bolest překoná
času, místa, nedbajíc
sama lehce zmatená
vína kalich třímajíc.
Dešti, větru odolá
křehká lásky pavučinka…
Tuhle knihu beru jednou za rok, za dva do ruky, když mám náladu na tiché usebrání. Je to tak křehké jako hrušňové květy, svěží jako vítr v podvečer, jímavé jako zvuk flétny hrající prastarý popěvek, vzdálené jako drsný křik divokých labutí a smutné jako jemný déšť, který smáčí koruny platanů v šedavém soumraku. Ta útlá knížka je malý skvost. (Pozor, rozhodně nekombinovat s melancholickou náladou a četbou Phlipha K. Dicka - Blade Runner.)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (7)
„Stejné myšlenky, stejná touha a dálka, jež nás mučí. Jak jenom smutku uniknout? Sotva jej z čela zaženu, už znovu je v mém srdci.“
„Cítím již vůni jara, třebaže květy jsou dosud sporé a západní vítr stále vydechuje zimní chlad.“
„K spánku se chystajíc svíčkou jsem zažehla tyčinky santalu. Vůně jejich dávno se ztratila. Zůstává jen mlha mého opojení.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Květy skořicovníku v seznamech
| v Přečtených | 50x |
| ve Čtenářské výzvě | 7x |
| v Doporučených | 4x |
| v Knihotéce | 23x |
| v Chystám se číst | 19x |
| v Chci si koupit | 7x |
| v dalších seznamech | 2x |
Dávno tomu je, co paní Li žila a tvořila. Její život by vydal na román a trochu doufám, že jej někdo sepsal a třeba ke mně časem doputuje stejně, jako výbor z jejího díla. Je fascinující číst o v podstatě zcela prostých okamžicích v životě ženy, která se na rodila o téměř tisíc let dřív než já sama - a přesto by mohla být mou vrstevnicí, jak moc živá její poezie ve své lyričnosti je. Květy švestek jsou totiž pořád stejně krásné a díra, která v srdci po odchodu milované člověka zůstane zet, pořád stejně bolí.
(Jen bych, pro nás nesinology, ocenila vysvětlení toho, co je ona poezie 'š a 'cch.)