Kyselé bonbony přehled
Kealan Patrick Burke
Phil Pendleton a Adam jsou na první pohled otec a syn, kteří se nijak neliší od ostatních. Chodí spolu na procházky do parku, navštěvují výstavy, muzea a zoologické zahrady. Někdo by mohl říct, že otec je až příliš volný ve výchově, když dítě ztratí na veřejnosti nervy a začne hystericky řvát. Někdo by mohl říct, že svého syna rozmazluje, když mu dovoluje, aby si jedl sladkosti, kdykoli se mu zachce. Někdo by mohl říct, že taková shovívavost se na otci začíná podepisovat, vzhledem k tomu, jak se jeho zdravotní stav zhoršuje. Nikdo však netuší, že Phil je vězeň a že až do náhodného setkání v obchodě s potravinami před několika týdny Adama nikdy v životě neviděl.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kyselé bonbony. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (45)
Burke ve svém kratičkém příběhu variuje poměrně ohrané téma démonského dítěte sužujícího nebohé dospělé, přitom na to jde vlastně docela inovátorsky. V rychlém sledu čtenář seznamuje s hlavním hrdinou, aby mu záhy za poměrně dost obskurních a originálně vymyšlených okolností autor přivedl do života malého Adama, který není ani zdaleka tím, čím by se mohl na první pohled zdát. Pendlton je sice bankovní úředník, ale není to žádné ořezávátko, takže se přes kratičké stádium popírání přenese rychle k tomu jak se efektivně s potvorou ve svém domě vypořádat. Na ploše 94 stran tak rozjíždí Burke mysteriózně hororový příběh s několika překvapivými zvraty, který zaujme svým zajímavým přístupem k prastarým božstvům a irským strašidlům.
Příjemnou jednohubku zdobí znepokojivá obálka grafického mága Michala Březiny.
Za mě rozhodně uspokojivý příspěvek do edice Zrnka temnoty. Neboli Burke zaujal, přihoďte ještě něco delšího, v portfoliu má knih dost a dost.
Phil a Adam jsou na první pohled otec a syn, kteří se nijak neliší od ostatních. Až na to, že až do náhodného setkání v obchodě s potravinami před několika týdny Adama nikdy v životě neviděl.
Četli jste někdy knihu, u které vůbec nevíte, čí jste? A když si myslíte, že jste na něco přišli, tak prd. Zase jste na začátku a rozum vám stojí.
Tato velmi překvapivá a docela psycho jednohubka mi asi navždy utkví v paměti. Velmi zajímavé pochody myšlenek, velmi poutavě napsané a kyselá pachuť v puse po přečtení zůstala. Dítě, jeho kšandy, košile, prostě outfit z roku raz dva mě děsily. Slyším to jízlivé "taťko" a cítím tu kyselost z jeho malých prstíků. Někdy děti umí hodně děsit. Někdy naše mysl, která se zacyklí a není pak úniku z vlastních myšlenek.
Phila mi bylo líto, prostě smolař.
Tuto povídku můžu doporučit. Chytne a nepustí od prvních řádků, až do posledního slova.
Související novinky (1)
Knižní novinky do konce roku
11.12.2022
Citáty z knihy (1)
„Takhle to teď bude? Jsem vězeň ve vlastním domě, ve vlastním životě? Pokud se ukáže, že tomu tak je, a to se jistě dozví spíš dřív než později, neměl v úmyslu zůstat naživu příliš dlouho.“
Kniha Kyselé bonbony v seznamech
v Přečtených | 138x |
ve Čtenářské výzvě | 9x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 86x |
v Chystám se číst | 65x |
v Chci si koupit | 16x |
v dalších seznamech | 3x |
Představte si, že se vám během chvilky obrátí život vzhůru nohama.
Jdete na zdánlivě normální nákup do supermarketu a ten se promění v noční můru.
A přesně to se stalo Philovi.
Phil vyrazil jednoho dne do supermarketu nakoupit, aby si s přítelkyní užil pohodový den doma, jen odpočívat a mlsat.
To by tam ale nesměl potkat malého chlapce - Adama. Ten mu na místě zvedl tlak svým chováním.
Ale to nebylo vše.
Chlapec totiž nabídl Philovi bonbon a ten udělal to nejhorší co mohl - vzal si ho.
Copak mu doma nevtloukali do hlavy, ať si nebere sladkosti od cizích lidí? Nebo to platí jen naopak - aby si nebraly děti od dospělých?
No, každopádně tento nevinný akt spustil spirálu děsivých a nevysvětlitelných situací.
Například tu, kdy se Adam stal součástí Philova života a začal mu tvrdit, že je jeho syn.
Může být něco horšího?…
Jak se s touto situací vypořádá? A jak se to mohlo stát? Ztrácí rozum, sní nebo ještě něco úplně jiného?
Kealen rozehrál na pár stránkách dokonalou psychologickou hříčku, která mě přilepila ke knížce, dokud jsem ji nepřečetla na jeden zátah.
Spolu s Philem jsem balancovala na hraně reality a šílenství.
Děj se ubírá jasným směrem a pak přijde další zvrat, až nakonec….
Autorův styl je velmi sugestivní a poutavý, dokonale navodil atmosféru. A to chce na tak malém rozsahu talent .
Hraje si s myslí Phila, ale i tou naší. A hrozně se mi to líbilo. Teď přemýšlím, jestli jsem normální .
Horor, psychologie, tajemné děsivé dítě… no klid to ve vás rozhodně nevzbudí. Mám jen jednu jedinou výtku - chci to delší!
Teď ti položím jednoduchou otázku…
Dáš si bonbon?