Labyrint přehled
Miroslav Ivanov
Kulturními detektivkami je možno nazvat soubor deseti kapitolek literatury faktu, v nichž M. Ivanov řeší autorství Dalimilovy kroniky (Labyrint kolem Dalimila), autorství Historie o těžkých protivenstvích církve české (Komenský s otazníkem), rozpory kolem data smrti otce Boženy Němcové (Co napsal Jan Pankl po své smrti), vinu libretisty Prodané nevěsty (Kryptogram Sabinovy viny), v nichž odhaluje osoby, které posloužily za vzor k literárním postavám (Jak se dělá detektivka, Olbrachtovské marginálie, Ještě žije Povondra), a pátrá po dějích a postavách z období druhé světové války a okupace, jež se promítly do naší literatury (Kam dolétne holubice, Zavařovací láhve Maxmiliána Z., Terezínská rekviem).... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Labyrint. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Literatura faktu. Pokračování Historie skoro detektivní. Námětem jsou opět naše dějiny, literatura, kultura... Tuto knihu jsem si přečetla o pár let později, ale opět mě velmi zaujala. Těm, kteří se zajímají o českou historii, literaturu a kulturu mohu doporučit. Nemusíme všemu věřit, nemusíme vždy souhlasit, ale za přečtení a zamyšlení rozhodně stojí...
Labyrint se mi líbil o něco víc než předchozí knížka od Ivanovova Historie skoro detektivní, i když je to vlastně druhý díl. Opět se jedná krátké kapitoly, kde v každé řeší nějakou literární "záhadu". Labyrint je o něco kratší, ale i celkově čtivější, samotná témata mi přišla i trochu méně zatížená dobou vzniku.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Labyrint v seznamech
| v Přečtených | 8x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Knihotéce | 9x |
| v Chystám se číst | 6x |
| v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
| 2003 |  Atentát na Reinharda Heydricha |
| 2008 | Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše |
| 2008 | A hořel snad i kámen |
| 1981 | Martova pole |
| 1979 | Vražda Václava knížete českého |
ne, ne a ne, takhle se literární historie nepíše, Ivanovovy texty žánrově připomínají dokudramata (hojně produkovaná např. Českou televizí) říznutá bulvárem; tendenční argumentace a interpretace vymyšlená od stolu s předem daným cílem, co má být dokázáno; hlavně aby to bylo škodolibě líbivé a kořeněné tajemstvím
autorská či textová atribuce je vědecká disciplína s exaktně definovanými postupy a metodami... atd., Ivanov vůbec nepřipouští možnost vyvrácení hypotéz či relativizaci svých tvrzení = vědec nikdy nemá ve všem jasno!