Láska po mexicku přehled

08.03.2022

V knize sledujeme Karolínu, která utekla před dnem svého otce - medicínou - do Ameriky. Pracuje v bistru, kde se seznamuje s Miguelem, o kterém nám nezapomene desetkrát říct, jak moc je mexický. Jenže z původní lásky se stane kniha plná násilí.

Karolína mě vytáčela už od první stránky. Tohle je snad kniha s nejhorší hlavní hrdinkou, kterou jsem kdy četla. Byla naivní, dětinská a řešila blbosti. Nedala si poradit o kamarádů a pak se hrozně divila, co se dělo.
Miguel byl kretén už od začátku. V životě bych si s takovým chlapem nezačala. Tam bylo tolik varovných signálu, že se divím, že na to Karolína vůbec skočila.
Dalšími postavami byly Karolíniny rodiče. Nastává tady takové to typické klišé. Matka hodná, otec nasupený, protože ho dcera zklamala a nesplnila jeho sen.
A poslední postavou je tu Kristián. Doktor, kterého jsem snad jediného v knize měla ráda a nechtěla ho něčím přetáhnout po hlavě.

Děj je velice primitivní, přišlo mi, že cokoliv špatného by vás napadlo, že se může stát, tak se prostě stalo. Autorka píše dost jednoduše, občas mi přišlo, že jsou věty poskládané jak od nějakého dítěte. Ano, četlo se to rychle, což bych připsala jednoduchosti vět.

Takže za mě jedno velké NE. Byla jsem ráda, že to skončilo a kdyby to byla moje kniha, tak by pěkně letěla z okna. Obálka je mimochodem taky hrozná. Jediné, co oceňuji, je postava Kristiána.