Léčba neklidem přehled
Saki (p)
Humoristické povídky s vtipnou a překvapivou pointou, v nichž se střídá duchaplný salonní humor s prvky recese a černé grotesky. Společným rysem těchto povídek je břitká satira a humor, který si bere s jemnou ironií na mušku společenské mravy, charakterové vlastnosti a politické názory typicky britského ražení. Řada povídek čerpá z groteskních životních situací, většina je však přes veškerou ironii a humor naplněna smutkem nad komedií, kterou většina lidí celý život hraje, aby si zachovala zdání osobní důstojnosti a společenskou prestiž. Povídky vybral a předmluvu „Sakiho Léčba neklidem“ napsal Jaroslav Hornát.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Léčba neklidem. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (43)
všechny komentářeSouvisející novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Léčba neklidem v seznamech
v Právě čtených | 5x |
v Přečtených | 234x |
ve Čtenářské výzvě | 20x |
v Doporučených | 27x |
v Mé knihovně | 149x |
v Chystám se číst | 89x |
v Chci si koupit | 13x |
v dalších seznamech | 7x |
Autorovy další knížky
1961 | Kruté šprýmy |
2015 | Vůl v chryzantémách |
1997 | Hranaté vejce |
1968 | Léčba neklidem |
2012 | Krvilačné tety a iné zvery |
On už je rok 2025? To jsem z toho celej neklidnej, protože se to celý může do konce roku zvrtnout. No, na léčbě neklidem něco bude. Když na tebe někdo chrstne vědro neklidu, tak je léčba hotová. Protože pro ten neklid nemáš najednou kapacitu řešit to, čeho máš momentálně nad hlavu. Funguje to ovšem jenom u prkotin a je to spíš vytloukání klínu klínem. Něco jako volat do Providentu. To je můj pohled na léčbu neklidem a teď k tý barevný knížečce. Vyhrabal jsem to v antikvoši, u mojí oblíbený barevný edice. Na hřbetě bylo, že to napsal nějakej Saki a já tím pádem dostal dojem, že to bude něco namáhavýho na hlavu od Číňana, nebo Japonce, co si říká Saki. A jak to dopadlo? Saki je nějakej Brit a knížka je plná kousků s britskou honorací, která se vyznačuje znuděností, sobectvím, nesmyslama a v neposlední řadě sobectvím a znuděností. A ten Saki si tam z těchto věcí dělá dobrej den. Možná se tomu říká satira.
V nějakejch částech jsem se dloubal v nose a usínal. Měl jsem strach, že když mi začne padat hlava, mohl bych si vydloubnout oko a omylem ho zaklapnout do knížky. Šel jsem radši dělat na chvíli něco jinýho. Ale tak polovička, zejména část o bestiích. Tam jsem se i zasmál a řekl si, že to snad ani neni možný. Vůbec nejvíc mě bavil kocomour. Toho bych klidně roztáhnul aspoň na 50 stránek, nebo bych si to mohl třeba dát druhej den ještě jednou.
Taková nátěrka to nebyla, ale mile mě to překvapilo. Klidně si tím posluž taky. Ale dávkovat doporučuju po kouskách, ať to nepřepálíš a nezkazíš si dojem. Myslím že se to stalo mně. Ale co, dám si to celý někdy znovu.