Legenda o řece přehled

předevčírem

Náhodně jsem koupil v antikvariátu a ještě ten den jsem začal číst, ačkoliv jsem měl rozečtené jiné knížky. Je to autorova prvotina, ale dost mě překvapilo, jak dovedl vtáhnout do děje, přenést mě na dalekou Sibiř, donutit přemýšlet o prospěchářství a sovětské době. Kniha vyšla v roce 1958, překvapuje mě, na kolik chyb v SSSR tam autor upozorňuje jak otevřeně, tak mezi řádky – zaostávání za Amerikou, prospěchářství, šmelinářství, podvádění na stavbě, honění se za překračování plánu apod. Až se divím, že v 50. letech v SSSR takový román mohl vyjít.

Román je svým způsobem autobiografií, proto se i hlavní postava jmenuje Tolja. Zrovna odmaturoval a místo toho, aby šel na vysokou školu, rozhodl se odcestovat na Sibiř a stavět Irkutskou přehradu. Má své plány, své sny, svou naivitu. Jeho nejlepší kamarád Víťa nechápe, proč jde něco stavět, raději jde studovat ekonomii a posílá na Sibiř Toljovi dopisy, kde se ukazuje rozdíl mezi ideály a honbou za penězi.

Tolja na Sibiř putuje vlakem, v kupé potkává mamonáře, zloděje, naivní snílky a mladíky, kteří na tři roky odjíždí stavět přehrady na Angaře, aby si vydělali na krásný život v Moskvě, kam se pak chtějí vrátit. Na stavbě pak bydlí Tolja ve společné ubytovně, kde jsou většinou mladí kluci jako on, ale je mezi nimi i šedesátiletý Zacharič.

Kniha musela být hodně aktuální v době vydání v SSSR. Touha mladých lidí začlenit se do společnosti. Jakou cestou jít – přes školy prospěchářství a nebo poznat skutečný svět bezejmenných lidí, kteří budují. Kupodivu i když je to budovatelský román, chybí tam to sovětské budovatelské nadšení. Ani se nedivím, že cca 10 let po napsání této knihy Kuzněcov emigroval na Západ.

Tolja se v knize často zamýšlí nad rozporem, co se učil ve škole a jaký je skutečný svět. Při svém přemýšlení si například Tolja říká „A na všech maturitních večírcích na všech školách asi všichni slibují, že budou hodni jména sovětského člověka. To je divné, odkud se potom berou darebáci?“

Dostalo mě to natolik, že hodnotím plným počtem hvězd a doporučuji.

Kniha, ze které cítíte dřinu, krev a pot. Kdybych se ji snažil popsat ve stručnosti, asi bych potenciálního čtenáře odradil. Proto bych odkázal spíše na svůj článek. Odkaz na něj najdete v sekci RECENZE.