Leonora a Klementina přehled

13.02.2016

Leonora a Klementina je zatím jediná věc od Markýze de Sadea, která mě opravdu zaujala. Vnímám ho zde skutečně jako filosofa, a ne jako autora prasečinek. Jeho filosofie se mi sice děsně protiví, protože Sade zastává názor, že konání zla je v podstatě v pořádku, neboť zlo vychází ze zákonů přírody, zatímco ctnost je věc naprosto nepřirozená, ale přesto mě to vedlo k zamyšlení. Svůj postoj Sade ukazuje téměř na všech postavách, včetně na těch z prostředí církve, kteří - i přes svoji roli mravokárců - se poddávají právě zlu, a ne ctnostem, takže existence církve nemá žádný význam, když se sama podřizuje zvrhlým zákonům přírody. Je možné, že Sadeovi prostě jen nerozumím, ale mám pocit, že v některých věcech si trochu protiřečí. Velebí zde zlo, ale hlavní hrdinka Leonora svým chování v zásadě ctnost a ostatní křesťanské hodnoty nepopírá - jediný problém je v tom, že ctnost jí způsobuje mnoho těžkostí. Spíš mi připadá, že Sade klade důraz na individualitu člověka, kdy ctnost není vlastnost daná přírodou, ale životní postoj, který však není v souladu s lidskou přirozeností. Ctnostný by měl být člověk jen do určité míry, protože její veliké množství způsobuje lidské bytosti neskutečné utrpení.