Létající Santini přehled

08.02.2019

Než jsem se pustila do knihy Létající Santini, narazila jsem na něj na stránkách ČR Vltava. V okamžiku, kdy jsem zjistila, jak vypadá jeho dům v Polsku, věděla jsem, že tohle není jen tak obyčejný autor a už vůbec ne člověk. Někdo, kdo využije skuliny mezi domy, aby tam postavil třípodlažní trojúhelníkovitý objekt, který má v nejširším místě 122 cm a v nejužším místě pouhých 72 cm, aby při svých návštěvách v Polsku nemusel bydlet v hotelu, musí výjimečný. Musím říct, že tohle je jedna z věcí, která mě na židovském přemýšlení tak baví. Rozhodně doporučuji si tuto stavbu vyhledat, povolení jí má končit v roce 2016, takže netuším, zda ještě existuje.

Stejně jako Edgar Keret, mě také jeho kniha naprosto překvapila. Při čtení jsem se nemohla rozhodnout, zda autor psal knihu pod vlivem drog nebo prostě jen popsal to, co se mu zdálo, když usnul během dne. Myslím, takové ty bizarní sny, kdy člověk žasne, co za "blbosti" se mu to zdálo a jak tohle jeho mozek dokázal vytvořit. A zoufá si, proč není jeho mozek takhle kreativní i když bdí.
V každé, velmi krátké, povídce je ponaučení a vy do posledního odstavce dychtivě čtěte a netušíte, jak tuhle povídku zakončí, protože on přemýšlí úplně jinak. Naprosto souhlasím s názorem, že jednotlivé povídky jsou jasné a úderné jako facka. Obohacují kniha především v tom, jak se liší od běžného uvažování. A závěrečná povídka o tom, jak to chodí na místě, kam po smrti odchází sebevrazi, a co se stane s falešným Mesiášem, který se z tohoto světa rozhodne najít cestu ven, mě přesvědčila, ze si musím od Kereta ještě něco přečíst.

Já nejsem příliš velký příznivce povídek, na mě je tohle příliš krátký útvar na to, aby si mě autor mohl získat. Ale tohle je druhá nejlepší povídková kniha, jakou jsem kdy četla. Knihu bych hodnota spíše 4/5, ale díky výše zmíněné originalitě dávám 5/5. Je to jedna z mála knih, které si chci znova přečíst.