Lexikon ohrožených druhů strašidel lesních, lučních a domácích - 1. díl přehled
Vítězslava Klimtová
Lexikon strašidel série
1. díl >
Člověk počátku třetího tisíciletí se jaksi stydí přiznat k víře ve víly, skřítky a čarodějnice a připadal by si jako blázen, kdyby ho oslovil třeba strom, přestože naši předkové po tisíce let běžně komunikovali s rostlinami, zvířaty a všemožnými viditelnými i ne viditelnými bytostmi. Ještě naši dědové věděli o skřítcích a vílách své. Minulé století naučilo lidi věřit jen tomu, co se dá vypočítat, na co si člověk může sáhnout a pokud možno to i zužitkovat. Vědeckotechnická revoluce z nás zkrátka udělala exaktní lidi. Ovšem ne všechno v našem životě je možno exaktně poznat a vědecky uchopit. Tato racionalita je jen zdánlivá a je člověku zrovna tak škodlivá, jako znečištěná voda, nedýchatelný vzduch či zamořená příroda. Jestliže dopustíme, abychom na této planetě zůstali osamoceni, bez skřítků, víl a vodníků, jestliže se o ně nepostaráme a ponecháme je jejich osudu, zavládne na Zemi definitivně období pustého rozumu. Aniž člověk tuší proč, stále více se pídí po starých a krásných věcech, vytvořených řemeslníky a umělci v dobách našich dědečků a pradědečků. Na první pohled by se zdálo, že tak činí (ve snaze investovat do nich kapitál) jen pro jejich cenu. Zčásti je to jistě pravda, ale skutečná příčina spočívá v tom, že se každý snaží získat s věcí i její minulost, esenci života jejího tvůrce i životů jejích bývalých majitelů, jejich ducha, smích, slzy, příběh, a tak obohatit svůj vlastní život. V neposlední řadě může člověk získat i své vlastní strašidlo (např. Dopisníčka tichého při koupi starého foliantu, nebo Skřítka hospodáříčka, jestliže se podaří koupit starý dům, ve kterém hnízdí). Takže, aniž to reflektujeme rozumem, podvědomě toužíme po útěšné společnosti strašidel a třeba i po drobných rošťárnách a zlomyslnostech, které nám provádějí. A tato kniha nabízí jejich úsměvná vyobrazení i popis jejich aktivit.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Lexikon ohrožených druhů strašidel lesních, lučních a domácích - 1. díl. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (32)
Miloučká kniha o strašidlech, s krásnou předmluvou autorky, se kterou naprosto souhlasím. Po všech těch detektivkách, trilerech, "růžových knihovnách",jsem vzala do rukou knihu na jeden podvečer, která pohladí po duši. A ...... věřte nebo ne.....Zášupšáka doma mám :o)) a popis v knize, na tohoto domácího skřítka, naprosto sedí. :o))
Tu knihu jsem strasne strasne chtela, potom co ji spoluzacka prinesla do skoly na referat. A dostala ji k vanocum Musim ji pohledat, rada bych si zavzpominala.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Lexikon ohrožených druhů strašidel lesních, lučních a domácích - 1. díl v seznamech
v Přečtených | 169x |
ve Čtenářské výzvě | 10x |
v Doporučených | 11x |
v Knihotéce | 63x |
v Chystám se číst | 15x |
v Chci si koupit | 28x |
v dalších seznamech | 2x |
V lexikonu je 89 druhů strašidel rozdělených do pěti skupin – lesní, luční, vodomilná, domácí a městská. Jsou tu známá strašidla - Bludička, Hejkal, Divoženka, Jezinka, Skřítek, Ozvěna, Meluzína, Prskavec, Polednice, Vodník, Raráš a Noční Můra. I méně známá nebo neznámá - Chramostejník, Jahodníček, Koukač, Mlženka, Zmola, Spižník, Šustilka nebo Zášupšák.
Psáno humorně ve stylu popisů jaké jsou běžné u botanických nebo zoologických atlasů. Kde žije, co žere, jak je velký, kde bydlí, kolik má dětí, jaké má nepřátele, zda mu hrozí vyhynutí.
Obrázky vtipné a nápadité, u Rusalek, Kapradinek a Jezinek až s lehce erotickým nádechem.
„Touživka bahenní svízelná (Desiderata paluster miserabilis)
Tato zajímavá, ale nepříliš půvabná rusalka nepůsobí na první pohled zrovna přitažlivě. Přesto je dosti přítulná, a pokud se s ní člověk sblíží, těžko se jí zbavuje. Je velmi přilnavá, ale pouze ve vlhkém prostředí, suché a teplé nesnáší. Je obojživelná. Průměrná velikost 100 až 140 cm, podle druhu bahna, ve kterém žije. Bahnem je také výrazně cítit. Postavy je kypré až baculaté. Živí se vodními živočichy a rostlinami (nejraději puškvorec a okřehek). Má tichý pisklavý hlas a nejčastěji se ukazuje na březích močálů a tůněk při jarních záplavách. Nesnáší se s rusalkou Kuňkou a vždycky se poperou, jestliže náhodou obsadí stejný močál nebo tůň. Člověku není nebezpečná. Není agresivní a lidi netopí.“