Lidé z maringotek přehled
Eduard Bass (p)
Soubor povídek z cirkusového prostředí. Tzv. cirkusový dekameron.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Lidé z maringotek. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (17)


Další kniha z dávné povinné četby, mám jí stále v knihovně. Eduard Bass vypráví krásné příběhy lidí kolem cirkusu a té doby.


zajímavé a úsměvné příběhy a vzpomínky lidí od cirkusu, uvítal jsem na konci knihy i slovníček některých výrazů a slangů používaném v cirkusovém prostředí které autor v knize použil,oddechová četba
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (1)
„Ale pak jsem poznal, že u strýce Agathona to bylo štěstí. Zapomněl, že jsem syn jeho sestry, ale zapomněl také čím býval a co kdysi uměl. A to bola v jeho případě milost Boží. Víte, u jiných živností, dělal je člověk poctivě, zbude nakonec kus toho vykonaného díla, na které můžeš se zalíbením pohlédnout nebo aspoň vzpomenout. I když se živíš prací, která není natrvalo, která se den za dnem spotřebuje a zmizí, můžeš si na ni vzpomínat jako na cosi stvořeného a jsoucího, co se oddělilo od tvé osoby a vykonalo v světě svůj úkol. Dejme tomu kuchař, že ano. To je taky denní dřina a nakonec k ničemu. Všechno to zmizí v lidských střevech. Ale pořád je to něco jiného než komediant, protože ten své dílo dělá sám za sebe. A když zestárne a ochabne, vleče sebou jako tíživý stín, co bylo kdysi jeho chloubou. Kuchaře nemusí trápit, že všecko, co líbezného stvořil, jede nakonec na hnůj, protože to byl cizí materiál, z kterého dělal, ale komediant pane, komediant si nakonec řekne: „Já jsem ten hnůj. Já, který jsem byl nádherný Boží zázrak, jsem teď míň než trupel. A dobrý sotva na mrvu.“ To je tá hrůza, pánové, které se všichni děsíme a pro kterou nám hořkne naše sláva a pro kterou lpíme na životě a na činnosti a upíráme pádícímu času vražedné jeho letopočty.“
Kniha Lidé z maringotek v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 163x |
ve Čtenářské výzvě | 15x |
v Doporučených | 10x |
v Mé knihovně | 211x |
v Chystám se číst | 36x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 3x |
Část díla
![]() |
Doslov mudrujícího excentrika 1942 |
![]() |
Historie manéžního šaška 1942 |
![]() |
Podotknutí mistra těžké váhy 1942 |
![]() |
Povídka krále střelců 1942 |
![]() |
Příběh vysloužilého voltižiéra 1942 |
Autorovy další knížky
1955 | ![]() |
1963 | ![]() |
1948 | ![]() |
1983 | ![]() |
1949 | ![]() |
Krásne príbehy o životoch, aké sa už dnes nevidia. Škoda prvej kapitoly, akoby ju písal iný človek. Zvyšok knihy je úsmevný, fascinujúci, prvá kapitola ťažkopádna, nezáživná, ako falošné filozofovanie o desaťkrát požutej žuvačke…
V príbehoch sa striedala ľahkovážnosť, potmehúdske kúsky a veselosť s ťaživejšími osudmi a myšlienkami na zamyslenie. Najviac sa ma dotkol príbeh starého šaša Agathona.
„Ale pak jsem poznal, že u strýce Agathona to bylo štěstí. Zapomněl, že jsem syn jeho sestry, ale zapomněl také čím býval a co kdysi uměl. A to bola v jeho případě milost Boží. Víte, u jiných živností, dělal je člověk poctivě, zbude nakonec kus toho vykonaného díla, na které můžeš se zalíbením pohlédnout nebo aspoň vzpomenout. I když se živíš prací, která není natrvalo, která se den za dnem spotřebuje a zmizí, můžeš si na ni vzpomínat jako na cosi stvořeného a jsoucího, co se oddělilo od tvé osoby a vykonalo v světě svůj úkol. Dejme tomu kuchař, že ano. To je taky denní dřina a nakonec k ničemu. Všechno to zmizí v lidských střevech. Ale pořád je to něco jiného než komediant, protože ten své dílo dělá sám za sebe. A když zestárne a ochabne, vleče sebou jako tíživý stín, co bylo kdysi jeho chloubou. Kuchaře nemusí trápit, že všecko, co líbezného stvořil, jede nakonec na hnůj, protože to byl cizí materiál, z kterého dělal, ale komediant pane, komediant si nakonec řekne: „Já jsem ten hnůj. Já, který jsem byl nádherný Boží zázrak, jsem teď míň než trupel. A dobrý sotva na mrvu.“ To je tá hrůza, pánové, které se všichni děsíme a pro kterou nám hořkne naše sláva a pro kterou lpíme na životě a na činnosti a upíráme pádícímu času vražedné jeho letopočty.“