Lidožraví lvi ze Tsava přehled

06.03.2024

Příběh napsaný na základě skutečných událostí Tsava pohledem 19. století.
Na pravdivý příběh jsem se těšila, Patterson ujišťoval, že nic nezveličoval, a že naopak se mnohé snažil potlačit, umenšit, význam snížit. To, co prožil ve skutečnosti, bylo horší a přesahovalo by to kapacitu knihy.
Nejvíce mě zaujala stavba železniční tratě, ryze manuální, bez těžké techniky, za plného soustředění, ale bez hlubších schémat a plánů a promyšlených postupů; jen za to, co poskytla divočina a co se mohlo nazvat materiálem, ale i překážkou v tvrdé manuální práci.
Nejprve bylo zapotřebí nastolit disciplínu tamního domorodého obyvatelstva, což nebylo lehké s ohledem na odlišný styl života, odlišné vyznání náboženství a kultu rozmanitých skupin a vrstev. Proces výstavby tratě se upravoval podle podmínek divočiny a námezdní pracovní síly.
Mohu říci, že film Lovci lvů jsem musela shlédnout a dodat tomuto pravdivému příběhu správnou atmosféru a tím si ho zacelit.
Jediné, co mi v knize vadilo, byl rozměr kapitol, ačkoliv si plně uvědomuji, že se jedná o výpravu a tedy o záznam událostí v čase, ve kterém byly sepsány, jak postupně přicházely. Tento příběh nemohla žádná kapitola zkrátit nebo uměle prodloužit; většinou vývoj událostí kulminoval pomalu, stále jsem si musela připomínat, že tohle není beletrie a jedná se o 19. století, proto vzrušení bylo trochu přízemní a tušené, nicméně tohle napětí, vzrušení a hlavně strach by možná ne každý chtěl prožít ve svém reálném každodenním životě.