Limes inferior přehled

29.08.2024

Hned na začátek si přiznejme, že od této knihy nelze čekat strhující děj s mnoha zvraty, jak nejeden recenzent od té které knihy požaduje (v tomto ohledu by se spíš dala doporučit Edenie téhož autora).
A ještě úvodem musím vyjádřit nelibost nad obálkou vydání od Odeonu ta kresba Adolfa Borna se k obsahu knihy naprosto vůbec nehodí, poněvadž svou náladou o ní vzbuzuje nepatřičný dojem.

No a teď k příběhu. Přesně tento druh děl se mi v žánru sci-fi líbí nejvíc: po jejich dočtení máte v hlavě spoustu otázek a zážitek z četby se pokoušíte nějak srovnat v mysli. Já jsem si už někdy v první třetině pokládal otázku, co Zajdel vlastně touto knihou chtěl popsat, na co reagoval. Člověka dnešní doby by napadlo, že motivem bylo elektronické sledování každého člověka, ostatně to zde v komentářích padlo. Člověk dnešní doby je skutečně elektronicky sledovatelný téměř na každém kroku (a to se přitom dohled nad každým ještě dále bude zvětšovat, v tomto pořád máme značné rezervy), ale hluboce pochybuju, že by autor žijící v Polsku 80. let 20. století právě v tomto viděl palčivý problém.
V souvislosti s touto knihou se zmiňuje, že jde o obraz totalitní společnosti. O tom si však dovoluju vyjádřit pochybnost. Společnost, jak ji Zajdel vykresluje, takové rysy neukazuje (to bychom pak za totalitní společnost museli označit i tu naši dnešní jen na základě faktu, že si v ní též spousta lidí žije tak jako v této knize své malé soukromé životy bez vlivu na směřování společnosti, o které se stejně ani nestará).
Já jsem během četby až skoro do konce myslel (a podle dalších recenzí to nenapadlo jen mě), že by se mohlo jednat o vykreslení společnosti, v níž byl uplatněn všeobecný základní příjem (či všeobecný občanský příjem či nepodmíněný základní příjem, nebo jak se tomu všelijak říká), což je v posledních desetiletích docela diskutované opatření, které má být lékem na určité neduhy kapitalismu a spočívající v tom, že každý by dostával bez práce určitou částku zajišťující skromné přežití (s možností si prací vydělat víc). Myslím, že Zajdel docela věrohodně vykresil, jak by asi taková společnost s všeobecným základním příjmem mohla vypadat, takže toto dílko by vlastně mělo být součástí výbavy diskutérů o tomto společenském opatření. Jen bych snad na okraj tohoto tématu v opozici k některým zdejším komentářům podotkl, že mít práci samo o sobě člověka neosvobozuje z bezduché existence (spíš bych řekl, že kolotoč neustálých pracovních i mimopracovních (děti, "barák") povinností člověku nedává čas o smyslu své existence přemýšlet).
Ačkoli kniha s úspěchem může posloužit tomuto účelu, Zajdel určitě Limes inferior nezamýšlel jako ukázku, kam povede zavedení všeobecného základního příjmu, protože v Polsku jeho doby šlo o neznámý koncept. A tady se dostávám ke kritizovanému konci knihy. Ten má podobu, která se mně nelíbí a ke které se uchylují i jiní autoři: normální děj přechází v jakousi přednášku, v níž je smysl celé knihy čtenáři polopatě předžvýkán, což ze čtenářského hlediska není zrovna to ono, navíc u některých knih mám až dojem, že předchozí děj knihy byl pro autora jen nezbytným zlem, aby se mohl dopracovat k té přednášce v závěru. Podle toho, co se v závěrečné části knihy píše, se mi zdá, že Zajdelovým cílem v Limes inferior bylo zkritizovat takovou tu šeď bezduché průměrnosti, která byla typická pro společnosti ovládané komunistickými stranami a která byla logickým důsledkem neustálého strachu komunistů o ztrátu své vlády a tudíž potřeby neustále hlídat příliš vyčnívající jednotlivce (citace z knihy: »Složitá struktura, jakou je atom, se řídí vlastními zákony, a jako by kontroluje sebe sama. Stačí ji hlídat jako clek, řídit ji globálně a nedopustit, aby se rozpadla na jednotlivé částice. Není pak třeba ani dbát o identifikaci individuálních elementů, které se začínají podobat jeden druhému, jsou zaměnitelné, jejich vlastnosti se stávají „statisticky“ průměrnými, přestávají existovat jako subjekty.«). Ti Zajdelovi "oni" této knihy (abych neprozrazoval) zřejmě mají být metaforou vládnoucích komunistů.
Na základě autorova života soudím, že Zajdelovým cílem bylo zkritizovat úpadkové jevy, které z Československa známe jako příznaky takzvané "normalizace", to znamená vytlačení pozornosti lidí k soukromým problémům a nezájem o veřejné záležitosti. K tomuto závěru jsem však dospěl až na konci knihy, do té doby se mně to celé jevilo jinak. Skutečně si myslím, že kniha má co říct i dnešní době, protože sděluje věci, které jsou aktuální až dnes a které Zajdel asi ani nezamýšlel. Tím je jednak snadnost, s jakou je možné elektronicky sledovat život každého jednotlivce, hlavně však podle mě toto dílo je dnes dost pádným příspěvkem k diskusi o všeobecném nepodmíněném příjmu.

17.08.2023

Zřejmě nejlepší román bohužel předčasně zemřelého předního polského autora sci-fi. Popisuje obraz Země soustředěné pouze do izolovaných a automatizovaných velkých městských aglomerací a fungování totalitní společnosti, která člení lidi do jednotlivých tříd na základě jejich inteligence. Na základní potřeby má sice nárok každý, ale luxusnější statky lze získat pouze prostřednictvím "veksláků" jako je hlavní hrdina Sneer, kteří jsou schopni zvýšit inteligenční skupinu dané osoby. Posléze se Sneer začne zajímat o to, jak celý systém vlastně funguje a kdo ho řídí. Docela povedený román. Asi si přečtu také další díla tohoto autora a to přímo v originální polské verzi.