Liščí gambit přehled

08.03.2024

Tohle bylo rozhodně... jiné. Začnu zklamaným očekáváním: na obálce Bexter píše o kombinaci Hvězdné pěchoty a Srdce temnoty (resp. Apokalypsy) s Kurzem. No, nenašel jsem v tom ani jedno. S Hvězdnou pěchotou je to spojené asi jen tím, že jde o žánr military sci-fi. A se Srdcem temnoty? Nijak. Nejvíc se mi při čtení vybavoval Wrightův Zlatý věk (tou vzdálenou budoucností popisovanou stejně vzdáleným a přitom uhrančivým jazykem - ale Wright mi nakonec přišel "srozumitelnější") a Too like lightning Ady Palmer (tou budoucností postavenou na odlišných frakcích a jejich vzájemné (ne)spolupráci na vládnutí; gender; fakt, že postupně nevíte, čemu z vyprávění můžete věřit - ale Palmer to má víc propracované z hlediska vypravěče a vyprávěcí situace). Hlavní problém ale vidím v tom, že alespoň v tomhle díle se vlastně nic nevyřeší. Ten svět a jeho fungování nepochopíte a z toho, co se tam děje, taky není moc jasné. Jak už napsal někdo tady dřív. Ty popisy jsou sugestivní, ale vlastně není jasné, co se děje. Motivace a psychologie postav nejasná. A co víc? Mám pocit, že ačkoliv autor popisuje svět přesně řízený pravidly, v tomhle díle by se prakticky mohlo stát cokoli a já bych nedokázal říct, jestli to odpovídá "fyzice" toho světa. Do druhého dílu se pustím, protože mě to nějak provokuje. Ale asi se nebudu divit, když tam autor napíše že "generál šaos Jedao se střelila sama mrtvolným sklem třetí rukou, která mu narostla díky exotickým účinkům amputačního fukaru použitého mimo kalendářní výročí, čímž způsobila komputační oživení původního heptarchy". Za nejlepší inovaci Hvězdné pěchoty a žánru military sci-fi pořád považuju Válečné psy Grega Beara (ale jen ten první díl a možná část druhého).

15.06.2023

Chci napsat, že knížka je špatná. Ale ona tak úplně špatná není. Chci potvrdit myšlenku předchozího komentáře, že jde o drama z velitelského můstku, ale ono to tak úplně zcela není. Chci ztrhat autora, za to, že si vymýšlí košatou terminologii s pochybnými fyzikálními základy, ale to už dělalo i spoustu autorů před ním.

Navzdory mému prvotnímu znechucení z neznámých termínů, jsem knížku bez větších potíží dočetl až ke konečnému "rozuzlení", a ani mi moc nevadilo, že si u spousty popisů průběhů bitev nedokážu úplně představit, co se vlastně na bitevním poli děje.
Pokračování číst nebudu, neboť mi tak úplně nesedí motivace hlavního hrdiny, který je ochoten pro vybudování nového řádu kompletně zničit řád původní. Kvituji, že je autor přesně numericky v poslední kapitole vyjádřil, což znamená, že hlavní hrdina počítá, kolik lidí muselo umřít, aby naplnil svou vizi.

Koukám, že kniha dostala ocenění za prvotinu autora, tak se možná v příštích dílech trochu vypsal, a další díly už možná trochu více připomínají příběh postav s propracovanými motivacemi, nikoliv řadu po sobě jdoucích intrik v intrikách, příběhů válečného hrdinství a obětování nezúčastněných pro vyšší dobro toho kterého správného kalendáře.