Lizucha přehled
Lenka Juráčková
Devadesátiletá Lída trpící Alzheimerovou chorobou tráví stále stejné dny v domově důchodců, sama sobě anonymním člověkem. Zapomněla na všechno a na všechny, uzavřela se. Ve snech se jí však vracejí vzpomínky na dětství u Azovského moře, na totální nasazení v Německu, na muže, který ji z Reichu odvedl do Československa. Když už to vypadá, že koloběh Lídina současného života nemůže rozsvítit nic hezkého, a hlavně nikdo blízký, objeví se u ní patnáctiletá Eva s kamarádkou Káťou a tajemným herbářem nalezeným v opuštěném domě. Dívkám se podaří nejen přiblížit se k osamělé, zahořklé dámě, ale také objevit její dávnou přítelkyni Valju, s níž se v době nuceného nasazení vzájemně podporovaly, a obě kdysi nasměrovala láska do stejného moravského města.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Lizucha. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (45)
Úplně krátký a hodně stručně popsaný příběh ukrajinské dívky Lidie, které maminka doma říkala Lizucha.
Líbil se mi i ten vedlejší příběh, že mladá generace by se měla o starou generaci zajímat i když nejde o rodinu
Krásná obálka
Nuda. Na povidku to bylo dle meho nazoru moc dlouhe. Tuto knihu z me knihovny bohuzel posilam dal.
Související novinky (1)
42 říjnových eknih zdarma
25.10.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Lizucha v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 153x |
ve Čtenářské výzvě | 20x |
v Doporučených | 10x |
v Knihotéce | 89x |
v Chystám se číst | 49x |
v Chci si koupit | 4x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2015 | Lizucha |
2019 | Propast |
2016 | Kam zmizela Anna |
2014 | Čemeřice |
2008 | Sukně s hnědavými suky |
(SPOILER) Líbil se mi námět i příběh jako celek, i když jak zmiňují mnozí čtenáři přede mnou, mnohé části mohly být podrobněji rozepsány. I mě by zajímalo, co se stalo s manželem Karlem, co udělali se zlatými hodinkami, zda se Karel později ještě setkal s učitelem, zda jeli někdy za rodiči Lidie na Ukrajinu (ke konci je zmínka o cestě do Ruska, což ale – jako i některé jiné detaily – není nikdy vysvětleno).
Ještě víc mě mrzí, že autorka ve snaze po originalitě využívala některá slovní spojení, jež působí nepatřičně či přinejmenším kostrbatě, i když se nabízí mnoho jiných alternativ. Někde se pak ve vyprávění objevují nespisovné či dokonce nesrozumitelné výrazy, které bych čekala v přímé řeči nebo myšlenkových pochodech Evy a Katky, ale ne ve vyjadřování vypravěčky. Snad to vše souvisí s dřívější básnickou tvorbou autorky, tam lze přece jen více popustit uzdu fantazie při tvorbě originálních obratů. Podle všeho je Lizucha první prozaické dílo autorky; možná, že ta další jsou lepší, takže pokud na ně narazím, dám jim určitě šanci.