Logická zkoumání / Základy aritmetiky přehled
Gottlob Frege
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/187711/bmid_logicka-zkoumani-a-zaklady-aritmeti-FCd-187711.jpg
4
4
4
První část obsahuje soubor Fregeho článků o logice a matematice. Ve druhé části je základní Fregeho pojednání o logickém založení aritmetiky.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Logická zkoumání / Základy aritmetiky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Hezká knížka poměrně dobře známých postřehů o pojmově-objektivním založení matematiky a logiky.
Nemůžu se ale zbavit dojmu, že ve Fregeho myšlenkách jsou obsaženy kruhové definice.
Možná je kruh v použití jednoznačného přiřazení při definici čísla, ...
Podobné pochybnosti jsou ale spíše důsledek ostrého myšlení - tedy jsou pozitivní.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Logická zkoumání / Základy aritmetiky v seznamech
| v Přečtených | 10x |
| v Knihotéce | 4x |
| v Chystám se číst | 5x |
| v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2012 |  Logická zkoumání / Základy aritmetiky |
| 2013 | Pojmopis |
| 2005 | Analytická filosofie : první čítanka |
Objektem Fregeho zkoumání je "pravda". Logika podle něj přistupuje k pravdě jako k veličině (jako třeba fyzika k teplu), pravda je tedy uvažována jako jednotka logiky. Úkolem logiky je pak odhalovat pravdy, resp. poznávat zákony pravdivosti, a to ve smyslu obecných přírodních zákonů, kterým je vše podřízeno a z nichž jsou zákony pravdivosti vyvozeny, z nich pak jsou vyvozovány předpisy pro přesvědčení, myšlení, usuzování, vyvozování. Tyto předpisy jsou pak zákony myšlení.
Autor také varuje před nebezpečím, které souvisí s tím, jak lze chápat zákon myšlení různým způsobem, třeba jako přírodní dění: „to, co je obecné v duševním dění myšlení. V tomto smyslu by byl zákon myšlení psychologickým zákonem …“ , což by znamenalo, že v logice se jedná o duševní myšlenkové pochody a o to, jak probíhají. Z pravdy by se pak stala pouhá možnost pravdy bez důkazu, nehledě na to, že na duševních pochodech se mohou podílet i nelogické zákony a ty mohou odvádět od pravdy. Toto je tedy špatně pochopený úkol logiky. Omyl, stejně jako správné poznání, má své příčiny a jejich odvozování je úkolem logiky, tedy logické analýzy.
Uff :-)))) ... nedejte se odradit :-) ... je to zajímavé čtení ... a souhlasím s PMR ... pochybnosti jsou důsledkem ostrého myšlení - tedy pozitivní :-).