Lorna Doonová přehled

11.12.2020

Byla jsem před víc jak deseti lety v Lyntonu/Lynmouthu na praxi. To je jen kousek od Oare, kde se kniha odehrává, a také jsou tam tyhle vísky několikrát zmíněné. Nádherné místo - úžasná příroda, divocí poníci, skalnaté pobřeží - no úplně jak z filmů od Rosamundy. A každé turistické informační centrum tam dodneška žije z příběhu Lorny a Johna. Zkoušela jsem číst v originále, asi 70 stran, ale to je fakt na dlouho, takže jsem si nakonec sehnala stodvacet let starou českou verzi a dala si to znova od začátku. Překlad je místy trochu kostrbatý, ale chápu, že cider tehdy u nás nikdo neznal, takže překlad "burčák" byl asi srozumitelnější. A takových nepřesností tam bylo povíc, taky mě trochu štvalo, jak si, drahoušci, někdy vykali a jindy tykali, klidně i v jedné větě. Já chápu, že je to potíž, vystihnout v češtině ducha doby a zároveň jejich vztah, ale překladatel se měl podle mě chytit jednoho a toho se držet. Ale příběh je to hezký, oddychový, totálně romantický a u nás naprosto zapomenutý a neznámý. Škoda. Doporučuju knihu i údolí řeky Lynn.