Lovci smrti přehled
Jiří Komorous
Historie Protidrogové brigády očima jejího velitele Jiřího Komorouse Drogy byly, jsou a budou. Zůstává otázka jejich dopadu na společnost. Máme překonat problém tím, že se ho pokusíme řešit, anebo ho zvládneme řádným šlehem svinstva, které nás od něj odvede? Máme se trápit nad mizérií naší existence, anebo na ni zapomenout pilulí, jež nás zavede stranou? Mimochodem, při různých šárách jsem zaznamenal, že v obydlích drogově závislých byl vždy ucpaný záchod. První znamení posunutých priorit. Autor knihy plk. JUDr. Jiří Komorous, dlouholetý šéf Národní protidrogové centrály služby kriminální policie a vyšetřování ČR, čtivou formou přibližuje nelehké počátky jejího vzniku a budování, ale také nás seznamuje s řadou akcí, zaměřených na potírání drog v České republice. Na mnoha příkladech ukazuje, jak droga dokáže absolutně rozložit osobnost jedince.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Lovci smrti. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
Praha se po roce 1989 co se drog týče stala Amstrodamem východu, divoké devadesátky formou deníku skvěle popsal zakladatel protidrogové brigády Jiří Komorous
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Lovci smrti v seznamech
| v Přečtených | 41x |
| ve Čtenářské výzvě | 3x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 20x |
| v Chystám se číst | 6x |
| v Chci si koupit | 7x |
Lovci smrti
Nenechte se odradit hroznou grafikou, tato kniha stojí za přečtení, i když ji nakladatelství pěkně odfláklo. Nejde totiž o žádnou lacinou protidrogovou agitku, a ani o obhajobu – nebo naopak kritiku – těch, kteří podlehli; je to upřímné svědectví člověka, který tuto problematiku poznal z opačného úhlu, ví moc dobře, o čem mluví, a proč má smysl proti drogám bojovat. Líbilo se mi členění na dějové a informativní části, které pojednávají buď o některé konkrétní návykové látce, o poměrech u policie nebo třeba o novinářských praktikách. Při čtení akčních pasáží, které připomínají živé reportáže, se zadýcháte, protože budete dýchat ve stejném rytmu s postavami. Jakkoli nemám v knihách moc ráda hovorový jazyk, tady působí autenticky. Ostatně by bylo těžké uvěřit, že ostří hoši z NPC hovoří obrozeneckou češtinou. :)