Ľúbostné rošády přehled

dnes

Četla jsem v rámci Čtenářské výzvy a čekala jsem, že vzhledem k útlosti knihy mi to velmi rychle uteče. Bohužel.

První povídkou (Host do domu) jsem se těžce prokousávala a ani ne v polovině začala přeskakovat, abych to vůbec dočetla. Závěr celkový dojem vyspravil, ale znova bych si ji nepřečetla. Druhá povídka (Velká rošáda) se mi asi jako jediná opravdu líbila od začátku do konce, třetí (Vyvrcholení) by tam snad ani nemusela být, neb po ní zůstanou jen zvláštní pocity a poslední (Čubka), kde se autor opět vrátil k Oswaldovi, no, vyloženě zlé to nebylo, ten nápad byl zajímavý, ale mně Oswald nepřirostl nijak k srdci a spíš mě neustále otravoval tím svým narcistním opěvováním.

Každopádně splněno ve výzvě mám a knihu pošlu dál, doma ji mít nepotřebuji.

dnes

Čtyři povídky, které mě v podstatě ničím nezaujaly. Obliba Roalda Dahla stojí na tom, jak mnozí píší, že „umí své povídky krásně vypointovat“. Jenže v tom pávě bude ten zakopaný pes – že mě nikdy povídky, „které jsou postavené na pointě“, nebavily. Já vždycky dával přednost povídkám, které se snažily oslovit čtenáře spíš popisem atmosféry, naznačením vztahů, rozkrýváním minulosti postav apod., a nikoli tím, že „povídka nějak nečekaně skončí…“