Malá pevnost Terezín přehled

07.05.2023

Zpočátku se musíte pročíst historií, ale ta není nijak zdlouhavě rozepisována. V knize jsou zajímavé kapitoly o životě vězňů, jak se k nim chovali dozorci apod. Ten "život" tam byl podobný tomu, co se dělo v koncentračních táborech.
Téma bylo opět zajímavé, ale často mi kniha připomínala spíše nějakou závěrečnou práci. Občas jsem se ztrácela ve jménech a letopočtech. Určitě stojí za přečtení, ale není to četba na vypnutí a odreagování.

07.07.2022

Nakladatelství Naše vojsko je instituce, jež se vždy zaobírala pojmem vlastenectví a činí tak (v různých podobách) dodnes. Utrpení vězňů v Terezíně na Litoměřicku, zejména tedy v tzv. Malé pevnosti bylo zdokumentováno vícekrát, avšak ještě nikdo si nedal tu úmornou archívní práci, aby zevrubně popsal základy této mohutné stavební a bludištní konstrukce, tedy to proč vznikla, jak vznikala a jak se účel jejího působení když ne měnil (uvědomme si, že sloužil výhradně jako ochrana státu před nepřítelem a kasemata pro nepohodlné jedince), tak alespoň modifikoval. Ačkoli si největší slávu když to tak řekneme Naše vojsko vydobylo za socialismu, nepůsobí více jak 300 stránková kniha jako glorifikace soudružské sounáležitosti, ačkoli velmi správně autoři uvádějí, že za období nacistické genocidy tvořila největší část vězněných, mučených a vražděných komunistická elita napříč zaměstnáními (novináři, lékaři, politici etc.) a Rusové.

Dnes už si ani to neuvěřitelné utrpení tisíců jedinců v Malé pevnosti neumíme ani představit; naše schopnost pochopit tu bídu, strach, ponížení a přeci i obdivuhodnou odvahu zachraňovat životy druhých, končí tím, když se na ono činu pojedeme podívat a zavítáme i k památníků obětí. Tak či onak, nemohu než dát plné, tedy stoprocentní hodnocení.