Malovat a přežít přehled

15.01.2025

Jan Burka měl maminku židovského původu (otec byl katolík) a v této knížce zachycuje svůj život. Bezstarostné dětství prožívané na velkém statku, stahující se mračna po nástupu Hitlera k moci, připojení Rakouska k Německu, následné obsazení Sudet a poté i zbytku Československa. Statek jim samozřejmě zabavili, a nakonec skončil v Terezíně. Dá se říci, že Terezín byl "výkladní skříní" prezentovanou v zahraniční jako vzorový tábor pro Židy. Pokud tam měla přijet zahraniční delegace, tak odeslali pár transportů do koncentračních táborů, aby v Terezíně zbyli jen zdraví, a hlavně snížili jeho přelidněnost (samozřejmostí bylo zasazení kytek, dokonalý úklid atp.). Prostě klasická "Potěmkinova vesnice", každopádně pokud se tam podařilo člověku zůstat, tak měl mnohonásobě vyšší šanci na přežití než v klasickém koncentračním táboře. Autor zdařile zachycuje život v Terezíně, sám měl velké malířské nadání a v maximální možné míře se snažil neustále malovat. Celé vyprávění je prokládáno jeho malbami a využity jsou i různé fotky. Po osvobození zachycuje cestu do Holandska, kde se nakonec se svojí holandskou ženou (poznali se v Terezíně) usadil.

Další částí je kapitola věnována umělcům, kteří ve svých obrazech zachytili každodenní život v Terezíně. Obecně se jedná jen o pár řádků s ukázkou díla. Valná většina z nich nakonec skončila ve vyhlazovacích táborech, mnozí z nich kvůli tomu, že zachytili pravdivý život v Terezíně, což bylo nacisty klasifikováno jako "propaganda hrůzy". Pro mě byla asi nejzajímavější část, kde Jan Bachrich vypravuje o svém nedobrovolném putování po koncentračních táborech, dokonce se mu podařilo přežít i pochod smrti na konci války, Terezín byl oproti tomu "rájem". Veškerý text je rovnou trojjazyčný: čeština, francouzština, angličtina (texty jsou pod sebou), každému jazyku je věnována zhruba třetina stránky (takže neznámé slovíčko se dá snadno dohledat).