Marsyas čili Na okraj literatury přehled
Karel Čapek
Soubor studií a causerií o slovesném umění, které vznikalo na periférii vysoké umělecké literatury a většinou v lidové anonymitě. Kniha se zabývá v přitažlivém, typicky čapkovskěm vypravěčském stylu anekdotou, lidovým humorem, příslovím, pražskou lidovou písní-odrhovačkou, dětskými říkadly, pohádkami, pornografickou literaturou, kalendářovou literaturou, detektivkami, sentimentálními romány apod. Úvahy proložené zkušenostmi spisovatele, dramaturga, režiséra, novináře, literárního kritika a filmového libretisty sahají až k samým kořenům literární tvorby a jsou v některých případech studiemi průkopnickými.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Marsyas čili Na okraj literatury. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Ze začátku jsem se nemohla začíst, ale jak jsem se knihou propracovávala dál a dál, tak jsem v tom zase našla Čapka. Krásný jazyk, pozorovací talent a jsem překvapená pornografickou literaturou.
Čím víc Čapkových knih čtu, tím víc se musím opakovat v jejich hodnocení - jazyk, jakým píše své knihy, je prostě tak unikátní, že by ho snad člověk poznal mezi jinými na první pohled. A už jen kvůli tomu, jak si Čapek dokáže s češtinou hrát, stojí za to jeho knihy číst. Kdybych věděl, jestli (a jaký) má čeština výraz pro libozvučnost textu čteného nikoli nahlas, ale potichu, pro ten pocit, jaký z Čapkových textu mám, popsal bych ho právě tak.
Marsyas bylo z mého pohledu poněkud nevyvážené. Hned první kapitolou jsem se prokousával ukrutně těžko a vůbec jsem se v ní nemohl chytit. Ani některé další mi nepřišly tak zajímavé, na druhou stranu třeba pojednání o pražské lidové písni, anekdotě nebo přísloví byly jednoduše fantastické. Jako nikdo jiný totiž Čapek dokáže vystihnout a pojmenovat (někdy oprávněně kousavě) ducha českého národa: "Polemizovat s někým, soudit někoho, nesouhlasit s někým a zachovat přitom jistý respekt, to nepatří k národním obyčejům."
Některé pravdy, které uvádí, zní tak jednoduše, ale člověka nenapadne se nad nimi zamýšlet: "Humor těžko přeskakuje sociální stupně; jeho svět je svět rovnosti; v tom je jeho podstatný lidovost a demokratičnost."
A jak už to tak bývá, některé komentáře k aktuálnímu dění lze s čistým svědomím použít i o 90 let později: "Znám zapřisáhlé Čechy mongoloidního typu, kteří závodí v národním přesvědčení s dokonalým plavým dlouholebcem; netroufám si říci, čí rasová legitimace je češtější."
Související novinky (1)
Více než 100 dalších eknih zdarma...
02.12.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Marsyas čili Na okraj literatury v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 85x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 7x |
v Knihotéce | 51x |
v Chystám se číst | 28x |
v Chci si koupit | 9x |
Štítky knihy
detektivní a krimi romány česká literatura anekdoty, vtipy, fóry časopisy, noviny literární věda červená knihovna česká kulturaAutorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Čapek je stále svůj. Kniha je tematicky i žánrově sladěná, jsou to fejetony, úvahy i náznak studií, ale spíše se pro to hodí ono krásné slovo "causerie". Odborný text to není, Čapek se lehkou formou zamýšlí nad různými druhy literatury (pro služky, erotická a pornografická literatura, anekdota, lidová rčení, pohádky apod.), uvádí různé příklady a souvislosti - jak je u Čapka běžné, často humorné a nebo překvapivá svojí jasností a jednoduchostí. Určitě lze doporučit jako takový úvod, ochutnávku hlubšího zamýšlení nad literaturou a jejími žánry.
Nedávám tomu plný počet hvězdiček proto, že po všech možných souborech fejetonů, včetně Zahradníkova roku a Kalendáře mi začíná být Karla Čapka líto. V pamětech Věroslav Mertl vzpomíná, jak mu Bedřich Fučík charakterizoval Karla Čapka jako člověka, který rozmělnil svůj talent v drobných a musím říct, že to částečně odpovídá. Samozřejmě jsou tu jeho skvělé romány a divadelní hry, ale ta obživná nutnost novinařiny, permanentního glosátora a sloupkaře, vede k tomu, že toho čapkovského krásna jazyka začíná být moc. To myslím v tom smyslu, že v denní "chlebařině" se to ztratí a může to být aktuální, ale jak se z toho začnou dělat výbory, najednou se ukáže, že ta poetika se začíná zestejňovat, jak Čapek používá podobné vyjadřovací "grify", někdy i příklady.... zkrátka není se co divit. Jsou to tisíce textů, co za život napsal. A když šlo o román nebo hru nebo soubor pohádek, pracoval s celkem jako koncepcí. Tady všechny výběry a soubory textů nebyly původně takto plánovány, nemohou tedy mít autorskou kompozici a mohou se částečně opakovat.
Omlouvám se za odbočku, kterou jsem si nemohl odpustit. Marsyas vznikl ještě za Čapkova života a on to sám sestavil. Jsou to různě dlouhé texty, s různou úrovní ponoru a balancují na hraně lehkého fejetonu a závažnější studie. Jak říkám, ochutnávka problematiky literárních žánrů je to výborná.