Marto Marto Marto... Deníky 1927-1932 přehled
Josef Kocourek
Deníky Josefa Kocourka (1909–1933) z let 1927–1932, z nichž byla dosud veřejnosti představena pouze část ve výboru Extáze (1971), jsou podle znalců Kocourkova díla jedním z vrcholů jeho tvorby. Jak ostatně napsal literární vědec Jiří Skalička: „Extáze (...) otřásla i znalci a ctiteli Kocourkova díla. Autor tu byl odhalen (...) v celé nahotě svého tragického životního, uměleckého i milostného osudu, s otevřeností, jaká nemá v naší literatuře obdoby. Snad jenom Máchovy deníky a listy jsou mu v tomto směru adekvátní.“ Josef Kocourek je, přestože zemřel velmi mladý, výraznou postavou české meziválečné literatury, v mnohém předbíhající svou dobu fascinací erotikou či předjímáním existenciálních tónů v literatuře. Excentrik, v počátcích ovlivněný poetismem i expresionismem, doplňoval své erotické vize motivy zmaru a bezvýchodnosti, později v jeho díle převažovaly náměty sociální a politické. V tomto vydání přinášíme poprvé úplný přetisk všech dochovaných Kocourkových deníků, které jsou uloženy ve Vlastivědném muzeu v Šumperku, bez úprav, doplňků či vynechávek.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Marto Marto Marto... Deníky 1927-1932. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Marto Marto Marto... Deníky 1927-1932 v seznamech
v Přečtených | 4x |
v Knihotéce | 3x |
v Chystám se číst | 5x |
v Chci si koupit | 1x |
v dalších seznamech | 1x |
Necenzurované vydání deníků Josefa Kocourka - nebo alespoň těch z nich, které se dodnes dochovaly. Znalci se neubrání srovnávání se starší "Extází"; někteří z nich už se nechali slyšet, že je nové vydání deníků trochu zklamalo. Mě nezklamaly (snad proto, že jsem "Extázi" ještě nečetla?), ale ani neuchvátily (rozhodně ne tak, jako dokázala "Extáze" v sedmdesátých letech strhnout některé mé známé). Místy jsem sice zápisy přímo hltala a nemohla se od nich odtrhnout, jindy mě zase Kocourek pěkně štval... Text je poněkud nevyvážený, silné pasáže a obrazy se střídají s banalitami... - jenže Josef Kocourek si deníky nepsal proto, aby je jednou vydal (kdyby to měl v plánu, asi by je nenapsal "takhle").
Když s odstupem času přemýšlím, co ve mně z četby zůstalo: dojmy z pozdějších deníkových zápisů (cca od r. 1930/1931), které šly až na dřeň, a některé věty a obrazy, které se mi (někdy i proti mé vůli) vryly do paměti a jen tak z ní nezmizí.
"Ženo, kolik máš ňader?"