Mé svědectví o Otokaru Březinovi přehled
Jakub Deml
![Mé svědectví o Otokaru Březinovi Mé svědectví o Otokaru Březinovi](https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/39483/me-svedectvi-o-otokaru-brezinovi-39483.jpg?v=1299490789)
1. vydání. Mé svědectví o Otokaru Březinovi (1931 Rudolf Škeřík, reprint 1994 Votobia) je vzpomínková kniha českého básníka Jakuba Demla pojednávající o jeho přátelství a rozhovorech s Otokarem Březinou. Jedná se o vůbec nejobsáhlejší Demlovu knihu (má 554 stran). Deml v knize prezentuje i své vlastní názory; kniha navíc obsahuje jeho poznámky na okrajích knihy. ... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mé svědectví o Otokaru Březinovi. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
![tomasblazek tomasblazek](https://www.databazeknih.cz/img/users/18_/180066/m_tomasblazek-A5U.jpg?v=1569240873)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Kniha obávaná, diskutovaná, objemná, nepřijatelná... Bál jsem se vůbec Svědectví otevřít, ale nakonec musím říct, že se mi četlo i při jeho neurovnanosti a obsáhlosti velice dobře, myslím, že bych snesl i dvojnásobný rozsah. Vlastně mě to bavilo více než adorované Zapomenuté světlo. Samozřejmě je nutné (NUTNÉ!) číst s odstupem a tolerancí, s tím odstupem, který při psaní vždy chyběl Demlovi. Ale právě tím chybějícím odstupem si mě touto knihou získal - vřelostí, upřímností, přímostí člověka jdoucího (od narození) k smrti, a svými soudy a sudičstvím i ke společenské zkáze - a literární nesmrtelnosti. Čtěte.
![JLČ JLČ](https://www.databazeknih.cz/img/users/86_/86594/m_86594-VTH.jpg?v=1482522552)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Četl jsem to v době hluboké normalizace a bylo to pro mne nesmírné povzbuzení. Jedno ze základních děl českého, resp. moravského katolicismu, u nás stále - bohužel - málo známé.-------------------------- „neboj se, tvůj čas přijde a pochopí se, že kniha, jako je tato, bude věčně nedokončena, tak jako v tomto čase nikdy nebyla započata, a že tvým bděním a ještě více tvými sny byla stotisíckrát psána, stotisíckrát proplakána, stotisíckrát prokleta a oslavena, rozemleta, roztrhána, pohřbena a pokálena – potom kousíček po kousíčku sestavována a stmelována, teplou krví stmelována; rozkopána, poplivána, roztrhána, vědomě a zúmyslně posviněna, rozdeptána, rozmělněna, rozzničena, rozesmáta, rozjsoucněna, teplou krví zejsoucněna!“.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Mé svědectví o Otokaru Březinovi v seznamech
v Přečtených | 11x |
v Doporučených | 3x |
v Mé knihovně | 11x |
v Chystám se číst | 20x |
v Chci si koupit | 4x |
Autorovy další knížky
1934 | ![]() |
2000 | ![]() |
1912 | ![]() |
1914 | ![]() |
1931 | ![]() |
Ono je asi dost známé, že Deml byl také pěkný poděs :-)
Kdyby se ve své knize více věnoval vlastním Březinovým básním, tak by z toho Březina nemohl vyjít až jako takový antisemita a klerikál - vždyť dokonce i Deml sám popisuje, jak mu Březina kladl na srdce, aby nepsal proti židům, a jak se ho dotklo, když o něm Deml psal jako o katolickém básníku.
Na druhou stranu se Březinovi nelze divit, že ve styku s Demlem vystupoval jako zastánce katolicismu. I kdyby O.B. neměl tak rád mystiku, spiritualismus a takové věci, tak s J.D. stejně asi ani jinak jednat nešlo.
Především měl ale velkou slabost pro literaturu - včetně i takových nezvyklých zjevů jako Laurence Sterne, James Joyce ... nebo Jakub Deml.