Poplach v trpaslíčom lese přehled

09.09.2022

Třetí díl příběhů lesních zvířátek. Tentokrát mezi zvířátka a trpaslíky zavítá obr a ze soužití s ním vzniká spousta zajímavých situací. Obr potřebuje vyvrtat bolavý zub, potřebuje nabrat energii po takovém zákroku, potřebuje někde bydlet. Taky se obyvatelům lesa hodí jeho síla. Mají ho ale rádi a řeší i to, aby měl přátele... v knize se objevila témata tomboly o zájezd, soudu, ale i kouzel - vše dobře pochopitelné pro školáky, kteří už sami čtou. Pro předškolní děti je to ale diskutabilní.
Syn četl knihu na začátku třetí třídy a byl nadšený, opět pro něj byly velmi nápomocné krásně propracované obrázky pana Lupatelliho, zvládl číst dva příběhy denně. Kniha mu dobře obohacuje slovní zásobu. I když jsou v knize i kouzla, vše se nese ve velmi příjemném milém duchu, žádné strašení. Zvířátka v knize stále řeší spíš takové věci "běžného" života, třeba to, že si uspořádají tombolu a budou mít zájezd :-)
Jediná rozporuplná věc je příběh o stroji na výprask. Výprask je u nich trest namísto vězení. Je to jediná věc, která odkazuje na to, že kniha už je staršího data. Ale synovi to při čtení nevadilo, probrali jsme spolu, že je to u těch zvířátek namísto vězení nebo pokuty, jak by se to řešilo v dnešní době.

09.06.2019

Příběhy z trpasličího lesa mají takový seversky podivínský nádech, což píšu navzdory vědomosti, že autorem je Ital. Inspiraci dost možná poskytli Šmoulové: partička trpaslíků různých jmen a profesí žije ve své vesničce (spolu se zvířátky), čelí problémům (jak pomoct obrovi s bolavým chrupem a podobně), cestují, objevují magické artefakty, vynalézají, zkrátka zažívají různá dobrodružství. To vše s povedeným výtvarným doprovodem, jakkoliv bych uvítala větší odlišení ve vizáži jednotlivých trpaslíků - většina z nich je jako "sádrová klasika" z předzahrádek: špičatá červená čepička a bílý vous pod bambulovitým nosem.
Text mi občas přišel pro předškolní dítě poněkud složitý (soudní tribunál, cestovní kancelář, tombola, zájezd a podobně), navíc mě osobně při předčítání dost krkalo zcela chaotické a zbytečné přeskakování mezi přítomným a minulým časem. Ovšem jakmile jsme knížku po dočtení poslední pohádky zavřely, cácorka mi oznámila, jak je smutná, že "Trpaslíky" musíme vrátit do knihovny. No, blíží se jí čtvrté narozeniny, jdu shánět Lupatelliho knihy. 85%