Měl jsem psa a kočku přehled
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/479720/bmid_mel-jsem-psa-a-kocku-8cl-479720.png
4
267
267
Již 4. vydání knihy humorných vyprávění o životě se čtyřnohými přáteli, která vznikala nejdříve ve formě fejetonů, sloupků a črt.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Měl jsem psa a kočku. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (65)
Když nám, před lety, zemřel náš první psí frajer, bylo nám neskutečně smutno a já v slzách konstatovala, že psa dom už nikdy. Vždyť jeho oči mluvili ke mě psí řeči a já věděla, že si rozumíme, jak s nikým. Po 30 letech jsem své další štěstí dostala a to ještě v mladě štěněcim věku, kdy mu maminka zemřela a my ho po nocích krmili podle scénáře pana veterináře. A zase promluvili psi oči...a já se v nich totálně utopila a pochopila Čapkovo konstatování: pes je z rodu humoristů, „je dobromyslný a vulgární jako anekdotář, který by se bez publika musel ukousat nudou“.
Kniha je naprostá pecka, psí příběhy jsou napsány s takovou náručí lásky a něhy, kdy každý, kdo má doma jakékoli domácí zvíře , jihne a nejraději by toho svého mazlika, uňuhňal...přesto, že se včera nepochopitelný způsobem podhrabal do sousedovic zahrady a způsobil tam neskutečnou paseku. Z jeho oči se dá totiž vyčíst..." to máš za to, že jsme včera nešli na procházku, cos slibovala..."
Čapek psům ohromně rozuměl a jeho.laska k živým tvorům je cítit nejen z této knihy.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Měl jsem psa a kočku v seznamech
| v Právě čtených | 3x |
| v Přečtených | 412x |
| ve Čtenářské výzvě | 116x |
| v Doporučených | 19x |
| v Knihotéce | 154x |
| v Chystám se číst | 66x |
| v Chci si koupit | 8x |
| v dalších seznamech | 4x |
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Zábavné, milé a odpočinkové čtení. Několikrát jsem se upřímně zasmála. Polovinu knihy vlastně tvoří samostatná knížka Dášeňka. Za co ale srážím hvězdičku - sloučení samostatných fejetonů do jedné publikace podle mě nebyl úplně dobrý nápad. Jelikož se v povídkách opakují stejné myšlenky, postřehy, dokonce i celé věty, čtenář má pak pocit, že s lehkými nuancemi čte to samé dokola. Těm, co se chystají do knihy pustit, bych doporučila nečíst zaráz, ale jednotlivé kapitolky s odstupem.
"Jelikož nemá ani ocasu, který by sloužil k orientaci, nevím dobře, kde má hlavu a zadek a zejména jakým způsobem najde mezi tolika chlupy patřičný vchod a východ ze svého těla. Nicméně to je jeho věc, nejspíš ponechaná jeho vrozené inteligenci."