Město světla přehled
Andrés Barba
V jihoamerickém městě San Cristóbal se náhle objeví skupina 32 dětí. Nejstarším je třináct let, mluví neznámým jazykem, oblečené jsou ale současně. Nemají vůdce, chovají se jako roj včel. Skupina se sice dopouští výtržností, ale zpočátku jde jen o drobné přestupky a nedorozumění. Každý večer navíc děti mizí v pralese, kde mají nejspíš svůj úkryt. Když se ovšem šéf místního sociálního úřadu pokusí jedno z dětí chytit, ostatní ho začnou zuřivě bránit a později dojde k prvnímu vážnému napadení. Policie pročesává okolní prales několik dní, ovšem bez úspěchu. Zdá se, že tlupa nadobro odešla. Pak ale začnou mizet i děti občanů městečka San Cristóbal. Román španělského autora spojuje sociální naléhavost s tajemnou atmosférou a díky tomu bývá přirovnáván jak ke slavné knize Pán much, tak i k tvorbě Javiera Maríase.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , PasekaOriginální název:
República luminosa, 2017
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Město světla. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (32)
Anotace knihy mě dost zaujala, těšila jsem se na zajímavý, možná trochu tajemný příběh. Tajemný ten příběh je, ale na můj vkus možná až moc. Po celou dobu čtení jsem čekala na nějaké vysvětlení nebo alespoň na nějaký náznak, možná něco šokujícího, prostě alespoň něco. Ale ono nic nepřišlo. A to je škoda, protože to podle mě mělo potenciál. Opomenout nemůžu ani osobu vypravěče, která mi byla čím dál tím víc nesympatická, asi jsem od někoho, kdo by měl být sociální pracovník, čekala nějakou empatii, ale tenhle se spíš řídil tím, že účel světí prostředky. Abych nebyla jen negativní, tak styl vyprávění byl dobrý, občas jsem se i přistihla, že mám pocit, že se to opravdu stalo a že čtu nějaké reálné svědectví. Zároveň kniha dobře navozuje atmosféru dusného jihoamerického městečka a víceméně i takovou magickou atmosféru. Autor se snaží i o diskusi obecnějších filozofických otázek a úvah. Celkově je to ale taková jednohubka, co přečtete za chvilku.
Úplně v tom člověk cítí magický realismus....to líné horko provinčního městečka, nereálno, autor filozoficky rozebírá jednou to, pak zas ono, přeskakuje. Je to spíš kniha, která nutí zamýšlet se nad různými otázkami života než čtení nějakého lineárního příběhu.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (5)
„Blahobyt se lepí na myšlenky jako mokrá košile, a teprve když chceme udělat nečekaný pohyb, zjistíme, že jsme lapeni.“
„Je zvláštní, jak dokáže surovost jistých slov celá léta číhat, aby pak na nás najednou vybafla se stejnou intenzitou, s jakou jsme je kdysi vyřkli.“
„Člověk si někdy myslí, za chce-li sestoupit na dno lidské duše, musí použít výkonnou ponorku, a nakonec s překvapením zjistí, že se v potápěčském obleku pokouší potopit na dno koupelnové vany.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Ocenění knihy (1)
2017 -
Premio Herralde
Kniha Město světla v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 154x |
ve Čtenářské výzvě | 19x |
v Doporučených | 6x |
v Knihotéce | 69x |
v Chystám se číst | 98x |
v Chci si koupit | 18x |
v dalších seznamech | 2x |
Kniha je plná filozofických úvah o tom, jak by z pohledu dospělého jedince, mělo vypadat ideální dětství. Hlavní problém spočívá v tom, že ačkoliv každý z nás si prožil své vlastní dětství, do myšlení dětí se vcítit nikdo ve skutečnosti nedovede. A to mi přijde hodně zvláštní. Vypravěč příběhu cítí vinu nad touto tragédií a snaží se o sociologickou studii, při níž hledá skutečné příčiny této nešťastné události. Kniha je sepsána tak autenticky a věrohodně, že jsem si od začátku myslela, že se jedná o autobiografii, ve které se autor snaží vypsat ze své viny. Že tomu tak není, jsem zjistila teprve před chvilkou a o to větší uznání si v mých očích pan Barba zaslouží. Je to pan spisovatel, který umí mistrně navodit atmosféru příběhu. Audiokniha je velice vydařená a opravdu velice dobře ji načetla paní Lenka Veliká.