Mezi povinností a pochybnostmi přehled

14.08.2017

Von Bock detailně popisuje všechny aspekty vedení války. Od plánování a práce ve štábech, přes zajištění zásobování a záloh po samotný postup. Zajímavě osvětluje i vztahy mezi generalitou a Vrchním velitelem - vzájemná rivalita, neshody, zásahy se strany Vůdce... Obsahuje také von Bockovi osobní názory a postřehy. Nejedná se ale o lehké čtení pro neodborníky. Nutná znalost generálů, zeměpisných jmen a vojensko-politický přehled. Neškodilo by přidat do knihy mapovou přílohu.
Von Bock byl bezpochyby jeden z nejlepších velitelů "staré školy". Pouze voják, ne politik. Hitler si ho velmi cenil a prohlásil, že "jedině von Bock dokáže vojáky naučit umírat".

18.06.2016

Kniha je psána formou deníku - vzhledem k událostem velice stručných zápisků, které si psal von Bock během svého velení německým vojskům při obsazování Československa, Polska, Francie, Ruska. Většinou jsou to nudné popisy směrů útoků, obchvatů, přemisťování jednotek a záloh - pro tahového stratéga vynikající počtení, ale i ostatní tam mohou najít spoustu zajímavých informací.
Pár mých postřehů z knihy:
Von Bock je pro zachování lidskosti ve válce, ale zároveň věrným sluhou Hitlera....což se tehdy jaksi neslučovalo.....taky na to později doplatil.
Při útoku na Rusko velel skupině armád B, chtěl velet vojskům sám dle skutečné situace na bojišti a dle svých bohatých zkušeností, což byl pro Hitlera a vrchní velení armády sedících v teple v Německu problém.....zřejmě hlavně proto byl Bock i přes nepopiratelné úspěchy odvolán a dán do zálohy...snažil se očistit a vrátit do služby, ale i přes snadno vyvratitelná obvinění mu to nebylo umožněno.....
Jak to nakonec dopadlo víme všichni.....i kdyby Bock nebyl odvolán, asi by to dopadlo stejně, ale na rozdíl od Hitlera a nejvyššího vedení německé armády - on si už v roce 1941 byl vědom toho, že pokud dokáží rusové doplńit své ztráty, že nastane velký problém!!
Von Bock byl na svůj pokročilý věk v té době moderní velitel, byl zastáncem útočné taktiky s využitím tanků a moderních zbraní, ale nikdy nechtěl moc riskovat a vždy lpěl na tom, aby měl za frontou zálohy....byl vynikající stratég.
Jsem přesvědčen o tom, že kdyby zůstal ve velení a mohl to ovlivnit, Stalingrad by se nestal!!
Na knize si asi nejvíce cením toho, že popisuje reálnou situaci při bojích s Rudou armádou....i sám Bock uznává kvality protivníka a ne vše jde hladce a bez problémů jak se to na začátku přepadení SSSR všeobecně v literatuře udává....dle jeho zápisků jsou vidět mezery v taktice Rudé armády a v tříštění jejích sil, ale jinak popisuje protivníka jako houževnatého a často se bránícího až do posledního muže.
Ve svých zápiscích lituje většího nezapojení obyvatel Ukrajiny a jiných Ruskem okupovaných států ve větší míře do boje proti komunismu, který je po léta utlačoval.... sepsal dokonce prohlášení pro nejvyšší velení o důležitosti rozdělení půdy lidem v těchto zemích, slušné zacházení s nimi a posílení víry - obnovování kostelů - vše co komunismus potlačoval..... bohužel nastal opak, lágry, pronásledování, gestapo - takže německo nedostalo spojence, ale povětšinou partyzány do týla.
Víceméně od začátku útoku na SSSR upozorňoval opakovaně na kritickou situaci železniční sítě a z toho plynoucími problémy se zásobováním!!
Dále mne překvapil velký počet německých generálů, kteří museli pro nemoc přerušit službu - nervové vypětí asi bylo obrovské a opotřebovanost vysoká.
Von Bock byl zabit na konci války v autě při útoku hloubkového stíhače......celý život žil a zemřel jako voják.....