Mezi Terstem a Istanbulem: Balkánské národy ve 20. století přehled
Jan Rychlík , kolektiv autorů
Pestré a dramatické osudy jihovýchodního cípu Evropy očima českých a bulharských historiků Dramatické dějiny balkánských národů ve 20. století sleduje kniha českých a bulharských historiků pod vedením Jana Rychlíka. Geograficky je záběr knihy vystižen dvojicí měst v názvu, Terstem na západním pomezí Balkánu a Istanbulem, někdejší metropolí osmanského impéria, která se ve 20. století stává hlavním městem nově vzniklé turecké republiky. První polovinu knihy tvoří navzájem propojené osudy národů bývalé Jugoslávie, zahrnující dramata druhé světové války a konfliktů, které propukly po rozpadu Jugoslávie. V knize jsou postupně představeny dějiny Slovinska, Chorvatska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Makedonie (dnes oficiálně Severní Makedonie) a Kosova. V dalších kapitolách se dostane na Albánii, Rumunsko, Bulharsko, Řecko a Turecko. Červenou nití procházející celou knihou je obtížné dědictví mnohonárodnostní osmanské říše, které v epoše navzájem soupeřících nacionalismů znamenalo utrpení pro mnoho národnostních menšin. Kniha navazuje na podobně zaměřený titul Mezi Vídní a Cařihradem (Vyšehrad 2009), který se věnoval balkánským národům od 16. století do 1. světové války.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mezi Terstem a Istanbulem: Balkánské národy ve 20. století. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Mezi Terstem a Istanbulem: Balkánské národy ve 20. století v seznamech
v Přečtených | 6x |
v Knihotéce | 42x |
v Chystám se číst | 26x |
v Chci si koupit | 10x |
v dalších seznamech | 1x |
Proč to nepřiznat, prokousával jsem se knihou dost ztěžka. Nejde o žádnou populárně naučnou záležitost, jednotlivé texty jsou pojaté vysloveně odborně a tím pádem jsou tak trochu suchopárné. S tím je třeba dopředu počítat. Informačně je to ale nabité, o tom žádná. Především dlouhá cesta k sérii tragických konfliktů zemí bývalé Jugoslávie v 90. letech je tady zevrubně a z mnoha úhlů prozkoumaná a zmapovaná. Leccos se mi ozřejmilo a leccos zase relativizovalo. Byly Titovy snahy semknout jednotlivá etnika v rámci Jugoslávie správné? Došlo by k dlouhodobému usmíření, kdyby měly delší čas na zakořenění? Nebo to bylo úsilí od začátku marné a tudíž nežádoucí? Ach, ta lákavá a jalová hra na kdyby...