Milarepa přehled
Eduard Tomáš
Románové zpracování pohnutých životních osudů tibetského mudrce a národního hrdiny Milarepy, který žil na přelomu 11. a 12. století, patří k vrcholům Tomášovy slovesné tvorby. Autor vychází z poměrně strohého podání Milarepova životopisu jeho žákem lamou Räčchungem a s pozoruhodnou literární invencí jej rozvíjí do kompaktního a působivého románového tvaru.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Milarepa. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (33)
Krásné čtení s hlubokým posláním. Jako pohádka vyprávěná Eduardem Tomášem osobně. Pocit, že to sám prožil, že on sám je chlapec Topaga a osvícenec Milarepa. Přes reálie starověkkého Tibetu, tamní jazyk, zvyky a duchovní obsah to překvapivě není náročné čtení. A tak to má být. Jednoduše krása.
"Čas věru nestojí, leda snad v přítomnosti, jen přítomnost je věčná"
"Hromadit majetek znamená shromažďovat statky druhých. Vše nahromaděné je jen nepřítelovo zásobou"
Nějak se mi nedařilo se do příběhu ponořit. Občas se mi vybavoval pocit, jako když jsem předčítal večer před spaním dětem pohádky s duchovním poučením, kde všechno zlé je k něčemu dobré...
Možná jsem si měl tento román přečíst před 25 lety, kdy jsem byl naukou Eduarda Tomáše silně ovlivněn a ještě nebyl tak zahlcen kdejakým balastem. Tehdy by to byla asi trefa do černého. Nu což, pozdě bycha honiti.
Ale i tak to bylo příjemné setkání a seznámení se s Milarepovým životem a připomenutí si Eduarda Tomáše.
70%
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Milarepa v seznamech
v Právě čtených | 7x |
v Přečtených | 219x |
ve Čtenářské výzvě | 10x |
v Doporučených | 36x |
v Mé knihovně | 70x |
v Chystám se číst | 99x |
v Chci si koupit | 36x |
v dalších seznamech | 3x |
Autorovy další knížky
1999 | Milarepa |
2000 | Jóga pozornosti |
1999 | 999 otázek a odpovědí na cestě poznání |
1998 | Paměti mystika |
2000 | Tajné nauky Tibetu |
Nazdar loupežníci,
tuhle knihu jsem poprvé četl někdy před dvaceti lety a když se mě žena letos ptala, co bych chtěl k Vánocům, tak jsem si na ní bůhvíproč vzpomněl. Takže jsem si po té dlouhé době dal repete a musím říct, že nelituji. Díky fotografiím v horolezeckých knihách mě tibetská kultura vždycky zajímala a byly doby, kdy byl budhismus v módě. To bylo ještě před tím, než všichni začali chodit do Santiaga a jezdit do jižní Ameriky za šamany. Tehdy se jezdilo do Indie, Nepálu a každý chtěl obejít horu Kailás. A pivo bylo levnější, než kolik dneska stojí houska.
I já jsem tehdy nabyl dojmu, že když budu dlouho sedět v lotosu a soustředit se, že bych mohl dosáhnout stavu vyvanutí. Pak mě to ale pustilo. Dostal jsem se totiž do určitého filozofického sporu s Dalajlámou a zachutnal mi chmel.
Ale zpátky k té knize. Na gymplu mi fakt pomohla s referátem na zemák a čte se parádně. Milarepa byl ultra jogín a totální frajer a pan Tomáš měl dar psát s takovou lehkostí, že čtete o závažných duchovních pravdách, ale vůbec vám to nepřijde a odsejpá to víc než Maxipes Fík. Ale občas jsem se i zamyslel, nebojte. Možná to s tím sezením v lotosu zase zkusím. Chodidlo vám při tom vytvoří stoleček na lahváče.