Miluju tě k zbláznění přehled
Jáchym Topol
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470683/bmid_miluju-te-k-zblazneni-tJr-470683.jpg
4
185
185
První svazek samizdatové edice RR přinesl v roce 1988 knihu básní Jáchyma Topola (narozen 1962) Miluju tě k zbláznění. Autor publikoval v samizdatových periodicích Violit, Revolver Revue, Vokno, Fragment, Peternoster aj. Jako textař spolupracoval s rockovými kapelami Psí vojáci a Národní třída. Soubor obsahuje básně ze sedmdesátých a osmdesátých let. Sbírka Náhodnejch 23 poprvé vyšla v roce 1985 v edici Mozková mrtvice pod pseudonymem J. Tma, sbírky Vlhký básně a jiný příběhy a Krajina s Indiánama (obě do vydání tohoto svazku nepublikovány) pocházejí z roku 1988.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Miluju tě k zbláznění. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (22)
Budu si muset přečíst i jiné díla tohoto autora, protože tohle mne opravdu neoslovilo. 2 hvězdy dávám za to, že jsem si podobnými "sračkami" prošla a připomnělo mi to doby dávno minulé. Leč kouzelné to pro mě není a takový Krchovský je alespoň pro mne vyšší level.
Byla jsem mladá, svět se kolem mě prudce měnil, sladké devadesátky... Milovala jsem básně Jáchyma Topola a písně Filipa Topola. Četla jsem Miluju tě k zbláznění a V úterý bude válka. A teď? Mládí je pryč, Filip T. taky. Svět se mění, ale tak nějak divně... Jenom ty verše zůstaly. Ale už se mi nečtou tak zlehka jako kdysi...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
1988 -
Cena Toma Stopparda
Kniha Miluju tě k zbláznění v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 284x |
| ve Čtenářské výzvě | 22x |
| v Doporučených | 14x |
| v Knihotéce | 81x |
| v Chystám se číst | 103x |
| v Chci si koupit | 16x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2017 |  Citlivý člověk |
| 2008 |  Sestra |
| 2006 | Anděl |
| 1994 | Miluju tě k zbláznění |
| 2005 | Kloktat dehet |
„miluju tě k zbláznění
není na co čekat
rána je rozevřená rudá
šklebící se oko bůžka
je čas spálit všechny dopisy“
Zatímco básně a písňové texty Filipa Topola ve mně s odstupem času jen zřídka vzbuzují víc než nostalgii, u bratra Jáchyma to mám jinak. Jak jeho prózy, tak rozhovory s ním, tak i teď básně ve mě nachází otevřeného a přijímajícího čtenáře. Což je možná trochu zvláštní, protože ten divoký život, který z veršů probleskuje není mojí životní situací. Nebyl v mých mladých letech (to jsem se možná snažil stylizovat do role drsnýho pankáče, ale obávám se, že jsem svoji mírnou a nenásilnou povahu nedokázal utajit :-) a už vůbec ne dnes, kdy jsem spořádaně se točící kolečko ve stroji téhle společnosti. Přesto mám pocit, že těm básním nějak rozumím, že existuje nějaké moje animální vnitřní druhé já, které si s Jáchymem Topolem notuje.
Prostě to ke mně nějak intenzivně promlouvá, aniž bych věděl čím přesně a proč. A nejspíš to vědět nepotřebuju.
„vím že je to všechno složitější
ale dívat se na sebe do zrcadla pozorovat
to co se děje s mou tváří to není dobrá zábava
a navíc je jasný
že můžu přijít o všechno
můžu lidský rase taky úplně všechno věnovat
všechno mimo lásky
a to je docela đobrý pro tenhle způsob psaní
možná je to dobrý pro poezii pro život ne“