Mínos Devátý (Bohyně a býk) přehled

27.08.2021

Před dávnými a dávnými časy, kdy jsem knihu četla, na mě velice zapůsobila, ale dnes si z ní pamatuji jedině to, že jsem ji přelouskala. Musím napravit rereadingem.

30.07.2019

Příběh je vsazen do doby zničení krétské - mínojské civilizace, po které dnešní archeologové nacházejí zbytky velkých palácových komplexů (nejznámější je Knóssos nad dnešním Heraklionem) a různé artefakty dosvědčující její vyspělost, ale jen málo písemných památek (popř. ty, které se podařilo vyluštit - jsou psány několika druhy písma - nedávají dostatek informací). Jako pravděpodobná příčina pádu se obvykle uvádí ničivá erupce sopky Théra (zbytkem jsou Kykladské ostrovy) před cca 3500 lety, a jí vyvolaná ničivá přílivová vlna, po níž následovala invaze Řeků z pevniny. Kniha vychází z představy mírumilovné krétské společnosti, umožňující společenský vzestup nadaným cizincům, z nichž jedním je hlavní hrdina příběhu - makedonský sirotek Amyntas. Ten v Knóssu nejen vystuduje, ale i přes různé životní přešlapy se stane důvěrným přítelem královské princezny (společnost je matriarchální) a při společenských otřesech pak náhodně "nalezený na správném místě" se (s nepravdivou legendou o tom, že princeznu zachránil před vzbouřenci) díky tomuto vztahu stává posledním krétským králem, který se musí postavit do čela beznadějné obrany proti blížící se invazi achájských Řeků.
Příběh je hodně naplněn filosofováním jednotlivých postav, nicméně zajímavý je ukázkou, jaké náhody a banality mohou člověka, který se o to vlastně nesnažil ani nezasloužil, vynést na významná místa. Zajímavý je i jedním z posledních filosofických hovorů před bitvou, v níž umírá hlavní hrdina i všichni jeho přátelé, kdy připravená domobrana ještě neví, zda krétské loďstvo blížící se Řeky na moři zničilo nebo ne - "je docela možné, že právě dnes byla (naše kultura) poražena. Jistě bude v nějaké formě žít dál ... jestliže zvítězili barbaři, možná zapustí kořeny právě u nich. Až budou drancovat naše město, jistě budou oslněni jeho krásou a vždycky se budou nějakým způsobem snažit, aby ji napodobili. Své lodi naplní uloupeným zbožím a s ním si odvezou i svou vlastní záhubu, neboť krása zušlechťuje ducha a přináší smrt barbarství". Univerzální platnost té úvahy je nejistá, nicméně kultura archaického a klasického Řecka podle zatím uznávané historie skutečně vycházela z krétských a mykénských kořenů. O historické věrnosti příběhu se ale mluvit nedá.