Místo v prostoru přehled
Gary Snyder
Kolekce starších, přepracovaných i nových esejů s podtitulem Etika, estetika a vodní předěly.
Literatura světová
Vydáno: 2002 , DharmaGaia , MaťaOriginální název:
A Place in Space, 1995
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Místo v prostoru. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Výborné eseje o krajine, prírode, mytológii, poézii a ekológii. Stále aktuálnejšie a aktuálnejšie. Snyder dávno vedel a napísal, čo teraz pomaly odhaľujeme (KN. 10/24).
Moc pěkná kniha esejů člověk a příroda životní prostředí od beatnicke legendy Gary Snydera. Velmi poučná kniha rád se k ní budu vracet
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Místo v prostoru v seznamech
v Přečtených | 31x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 20x |
v Chystám se číst | 19x |
v Chci si koupit | 1x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1967 | Obeznámeni s nocí |
1995 | Nahý anjel – antológia beatnickej poézie |
2005 | Praxe divočiny |
1995 | Staré cesty |
2000 | Zemědům |
Další z knih mého oblíbeného autora, básníka, esejisty, buddhisty, ekologa a beatnika Garyho Snydera je souborem esejů, přednášek, knižních recenzí a zahajovacích řečí z devadesátých let minulého století. Čtenář s úžasem zjišťuje, jak neskutečné, pokrokové vize a naděje v lepší budoucnost Snyder produkuje. Co z jeho krásných idejí, nápadů a úsilí dnes zbylo? V jakém je stavu americká příroda? Jak společně Američané pečují o svou krásnou zemi? Jaký je vlastně hlavní myšlenkový proud v oblasti ekologie a ochrany divočiny v USA? Já nevím, ale ze srdce doufám, že to, co uvedl v život Snyder na svých čtyřiceti hektarech Sierrské divočiny, nějak někde pokračuje a sílí.
Okouzlila mě kupříkladu nádherná Medvědí sútra, ale vzhledem k délce ji sem opisovat nebudu. Knížku si půjčte nebo kupte a přečtete si ji – je na straně 28.
Pár citátů ale přihodím, jak je mým zvykem, opisováním se mi alespoň lépe uchovají v paměti hlavní myšlenky.
„Říše lidí se stává dočasným bitevním polem pro síly z vnějšího vesmíru. Konflikt není mezi prostými silami světla a temnot, ale mezi zástupci nerovnováhy, ve formě nadměrného dychtění a agrese, a integrující, vyvažující silou. Tak nabyl Višnu v Kršnovi lidské formy, aby potlačil tyrana Kansu – ne jako nějaké konečné vítězství nad zlem, ale jako nutné znovunastolení souladu, aby pasáci krav mohli dále bez nepatřičných obtíží pracovat na své karmě.
---
… což nám dává přímou šanci rozluštit některé záhady našeho já i vesmíru, postoupit za ideu lidského přežití či přežití biosféry, a napřít své síly na základě vnitřního pochopení, že v srdci věcí probíhá jakýsi klidný a extatický proces, který leží mimo hodnoty i mimo zrození a smrt.
---
Touha po růstu není špatná. Jádrem problému nyní je, jak přesměrovat, jako v džiu-džitsu, ohromný nárůst energie moderní civilizace na nezištné hledání hlubšího poznání sebe a přírody. Sebe-přírody. Matky přírody. Když si lidé uvědomí, že je mnoho nehmotných, nedestruktivních cest růstu – toho největšího a nejúchvatnějšího řádu -, pomůže to ztlumit obecné obavy z toho, že stabilní stav ekonomiky znamená smrtelnou stagnaci.
---
…měli bychom být vděčni za každý malý projev ahimsy, kdekoliv se na světě objeví… Každý si musíme najít svůj osobní způsob, jak provádět tento předpis v poměrně velké škále možností, a pochopit, že nikdy nedosáhneme dokonalé čistoty, a v žádném případě bychom se neměli oddávat farizejství.
---
Všechny živé bytosti jsou rovnocennými herci v božském dramatu probuzení. Spontánní probuzení soucitu s druhými člověka okamžitě staví na cestu ekologické etiky stejně jako na cestu k osvícení. Tyto dvě cesty se navzájem neliší.
---
Probuzení Soucitné mysli je všeobecně známou lidskou zkušeností a není vytvořeno buddhismem nebo nějakou jinou jednotlivou tradicí. Je bezprostřední zkušeností velkého dosahu a křesťané, židé, muslimové, komunisté i kapitalisté jí velmi často přímo dosahují – přese všechno mlčení jejich náboženství a učení o těchto záležitostech. Tato zkušenost nemusí mít často žádný zjevný etický obsah – je to okamžik odvrácení se od sveřepého ega, zatímco jen tak koukáme, jen tak jsme, sjednoceni s někým jiným.
---
Kojot zvíře, člověk zvíře, medvěd zvíře jsou (jak by řekli Ainuové)prostě hajakpe – brněním či maskou, potravou, která bude předložena, formou a funkcí určenou sloužit Velké Přírodě. Posuňme masku trochu na stranu a spatříme šejdíře Kojotího muže, Medvěda, krále hor, Jelení Matku, královnu soucitu. A vzápětí poznáme, že i tyto duší stvořené, zemí stvořené Archetypální Bytosti jsou také iluzí. Ten Zářící vykoukne zpod balvanu a je pryč – vždycky je tady. Ale celý tenhle archetypální základ není ve skutečnosti naše starost. Naší starostí jsou děti spící v zadním pokoji, sníh na kopcích v dálce, kojot vyjící v pelyňkovém svitu měsíce.
---
Vidět střízlíka v křoví, nazvat jej střízlíkem a pokračovat v chůzi znamená, že jste (s ohledem na sebe) nic neviděli. Vidět ptáčka a zastavit se, pozorovat jej, cítit, zapomenout na chvíli na sebe, být ve stínu křovin, a tak možná pocítit střízlíka – to znamená být na delší okamžik spojen se světem."