Mládí krále Jindřicha Čtvrtého přehled

28.05.2024

Mám velmi rád období renesance a Jindřich IV. je jednou z jejích největších postav, takže jsem po známém románu musel sáhnout. Mann je nepochybně mistr slova i myšlenky, ale formou i obsahem se jedná spíše o drama než o román. Velké události se nedějí, ale dozvídáme se o nich z hovoru lidí, kteří se o nich baví, nebo se o nich autor zmiňuje jaksi mimochodem. Mann se především - a úspěšně - zaměřuje na psychologické zrání ústřední postavy, na to, jak se Jindřich Bourbon stal tím, kým se stal (v tom mi velmi kniha připomínala psychologicko-biografické portréty Stefana Zweiga). Rozhodně sáhnu i po druhém dílu, ale chápu, že spoustě čtenářů Mannův styl nemusí vyhovovat, i mně se to četlo nelehko. Zájemcům o stejnou dobu, kteří chtějí "dějovější" a napínavější podání stejné doby, bych doporučil spíše Merleho sérii Fortune de France/Dědictví otců (ta v sobě ale skrývá háček v podobě archaického jazyka, který románům sice dodává neuvěřitelnou šťávu, ale také to není pro každého): https://www.databazeknih.cz/serie/dedictvi-otcu-1923

19.03.2024

Pro mě kniha velkým zklamáním, druhou část už číst nebudu. Tak dobré téma, by šlo zpracovat i jinak, nejvíc mě vadilo, že autor popisuje nepodstatné věci a pak zcela náhodou prakticky mezi řádky sdělí nějaké zásadní a důležité dějové zvraty. Hodně je to také o náznacích, kdy není přesně řečeno, co se děje a musíte si to domyslet, pro mě opravdu velké zklamání