Mlčení přehled
Šúsaku Endó
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534408/bmid_mlceni-65f4ec65a5e4a.jpg
4
262
262
Mlčení japonského spisovatele Šúsakua Endóa (1923–1996) je drsný a zároveň poetický i myšlenkově bohatý příběh o zániku křesťanské misie v Japonsku v 17. století. Téma, které o něco dříve zpracoval i český spisovatel Jaroslav Durych v rozsáhlé epopeji Služebníci neužiteční, Endó pojal z neobvyklé perspektivy japonského katolického křesťana. Kniha sleduje cestu evropského jezuitského kněze, který se se svým spolubratrem vydává na beznadějnou misijní výpravu, je zajat, vězněn, nakonec veřejně odpadne od víry, když tak jako mnozí další šlápne na Kristův obraz. Učiní to ani ne tak z vlastní slabosti, byť tu si stále bolestněji uvědomuje, ale hlavně proto, že kvůli němu jsou mučeni a zabíjeni japonští věřící, ti pevní i ti, kteří již podlehli slabosti a Krista zapřeli. Nakonec se mu zjeví živá tvář Kristova, kterou celý život hledal, v neumělém a sešlapaném obličeji na desce, na kterou šlapaly a budou šlapat dál tisíce prostých věřících nucených křesťanství opustit. Dochází poznání v té největší poníženosti a naprosté bezmoci, která zároveň neúprosně odhalila povrchnost jeho dosavadní víry a představ o životě. Mlčení je považováno za nejzávažnější Endóovo dílo a byly podle něj natočeny již dva filmy. Svou aktuálnost si bezpochyby zachovává dnes stejně jako v době svého vzniku.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno:
2020
,
Voxi
Originální název:
Čimmoku – 沈黙, 1966
Interpreti: Martin Zahálka
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mlčení. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (77)
Z mého pohledu byl misionář člověk, který měl potřebu vnucovat druhým svůj názor. V tomto případě víru. Proto je pro mě těžké s takovým člověkem soucítit. Já zastávám názor, žij podle svých mravních zásad, ale v žádném případě se tyto zásady nesnaž vnucovat druhým lidem. To se týká všech lidských idejí. Hlavní hrdina tohoto románu si v klade stejnou otázku, která mě pronásleduje celý život. Proč je Bůh slepý a hluchý k modlitbám věřících, když je na nich pácháno bezpráví? Román je plný filozofických otázek, které se převážně týkají víry. Ale je to podáno velice srozumitelnou formou. Audioknihu načetl velice dobře pan Martin Zahálka.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Mlčení v seznamech
| v Právě čtených | 7x |
| v Přečtených | 307x |
| ve Čtenářské výzvě | 55x |
| v Doporučených | 17x |
| v Mé knihovně | 149x |
| v Chystám se číst | 205x |
| v Chci si koupit | 46x |
| v dalších seznamech | 7x |
Štítky knihy
křesťanství zfilmováno japonská literatura misionáři misie křesťanský Východ pronásledování křesťanů šogunát historické rományAutorovy další knížky
| 1987 |  Mlčení |
| 2018 | Samuraj |
| 2019 | Hluboká řeka |
| 1980 |  More a jed |
| 1983 | Keď zahvízdam |
Je to zvláštní. Kniha "Mlčení" je světově známá, zfilmovaná. Podstatně rozsáhlejší román "Služebníci neužiteční" Jaroslava Durycha, který se zabývá stejnou tématikou japonských křesťanských mučedníku, je skoro neznámý, pravděpodobně o jeho existenci nemají v Japonsku tušení. Srovnání obou románů zde na databazi nabízí pouze uživatel VincentHS, který hodnotí Durychův román podstatně výše. Dle jeho názoru je "Mlčení" ve srovnání s románem "Služebníci neužiteční" jen průměrnou knihou. VincentHS ale nepíše proč má tento názor.
Jelikož román "Služebníci neužiteční" mám přečtený opakovaně (kdo má trpělivost může si přečíst můj komentář - varuji, je dlouhý) tak si troufnu toto srovnání udělat.
Dle mého názoru jsou obě knihy stejně hodnotné, každá má ale jiný pohled na problematiku japonských křesťanů v popisovaném období.
V knize "Mlčení" je detailní psychologický rozbor člověka, který tzv. "selhává" v situaci, kdy vidí, že místo toho, aby trpěl on sám trpí jiní. Proto boj za prosazování křesťanské víry raději vzdává a nepříjemné následné pocity, které toho má, bere jako svůj vlastní kříž, tak jak ho k tomu vyzval Kristus tím, že na něj promluvil z destičky fiume.
V knize knize Jaroslava Durycha se vlastně na této úrovni teprve začíná. Ve zfilmované verzi "Mlčení" bylo na tyto dva stavy v jedné scéně velmi dobře poukázáno - mladá japonská křesťanka tam s nadšeným pohledem v očích říká evropskému knězi cosi jako "...a když to vydržíme, dostaneme se do ráje!" A on na to s dost zpochybňujícím pohledem a nejistým hlasem říká: "Ano, do ráje...". Čili on byl tam, kde se pohybuje křesťan Endóův, ona byla tam, kde se pohybují křesťané Durychovi.
Osobně si myslím, že pouze Durychovým pohledem můžeme pochopit to, co skoro pochopit nelze - tu strašlivou masu tisíců japonských mučedníků, co zažili během těch asi 50-60 let, kdy bylo křesťanství z Japonska téměř vymýceno. Čili Durychův křesťan musel přijmout, že se bude dívat na to, jak pro víru jsou mučeni a umírají jeho blízcí příbuzní a jakkoliv je to paradoxně nepochopitelné, tak spolu s nimi se radovat že tímto způsobem všichni společně prožívají svoji víru (nikoliv dokazují svou víru) a takto naplněni Duchem Svatým odcházejí na věčnost. Krásná je ve "Služebnících neužitečných" jedna postava budoucího japonského mučedníka, který je zrovna biskupem biřmován v té oblasti Japonska, kde ještě křesťané mohou žít, ale vrací se do oblasti, kde žije a ví, že tam jeho i jeho rodinu čeká mučednická smrt. Ví, že vše zvládne, ale potřebuje k tomu biskupovo požehnání. A biskup mu ho dává přestože ve svém prorockém vidění vidí budoucí strašné utrpení jeho i jeho rodiny. A toto biskupovi zůstává jako trvalý pocit spoluzodpovědnosti. Radostně trýznivý či trýznivě radostný?
Nejsme schopni zhodnotit zda Durychův nebo Endóův křesťan koná lépe. Vedeni láskou jednají nepochybně správně oba.
Je dobré si připomínat, že Jaroslav Durych psal a dokončoval svůj román v 50. letech 20. století, kdy v komunistickém Československu bylo náboženství tvrdě perzekuováno. Dobový katolický křesťanský čtenář si mohl při čtení "Služebníků neužitečných" uvědomit, že to co právě prožívá, je ničím proti tomu, co prožívali japonští křesťané koncem 16. a v prvé polovině 17. století.
Co na závěr? Modlitba:
Bože, kéž utrpení japonských mučedníků je nám posilou a poučením, abychom si uvědomili malichernost našich problému ve srovnání s nesrovnatelným, totiž s tím, co oni prožívali.