Mlčení přehled
Teolinda Gersão
Prvotina portugalské autorky (*1940), dnes patřící k veličinám moderní portugalské literatury, zkoumá možné podoby ženství v dnešním světě a vypovídá o nepotlačitelné lidské touze po osobní i společenské svobodě. Na základě peripetií milostného vztahu mezi mladičkou malířkou Lídií a úspěšným lékařem Afonsem se formálně křehká, vnitřně silná próza pokouší hledat možnosti dorozumění mezi mužským a ženským světem, které jsou do jisté míry také možnostmi soužití řádu a fantazie, zmapovaných jistot života a jeho neprobádaných končin, jednoduchého provozu a složité touhy po pravdě.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Mlčení. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Mlčení v seznamech
v Přečtených | 9x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 4x |
v Chystám se číst | 6x |
v Chci si koupit | 1x |
v dalších seznamech | 1x |
Pro mne nevšední zážitek. Knihu jsem začala číst a bylo pro mne opravdu náročné jí zprvu porozumět, neboť jsem se ji snažila pochopit, obsáhnout rozumem (nehledě na to, že jsou věty často nedokončené, ukousnuté, bez tečky – až jsem měla pocit, jestli se náhodou nejedná o vadu tisku – ale ne, nejedná :-)). Čím více jsem se snažila a soustředila se na význam konkrétních vět, tím více jsem se ztrácela. Opravdu začínám chápat neschopnost mužů porozumět ženám a ženské neochotě zjednodušit interpretaci svého vnitřního prožívání, aby byla více srozumitelná a méně podprahová. A ač jsem knize věnovala maximální pozornost a na čtení se opravdu soustředila, tak jsem měla pocit, že mi význam stále více a více uniká. Bylo to frustrující. Jako bych ztratila ženskou intuici a schopnost číst mezi řádky. Říkala jsem si, tak takhle se asi muži mohou cítit, snaží-li se nám porozumět… :-). Když už jsem se chystala, že knihu odložím a vrátím se k ní později (jak to někdy činívám, když je text nad mé síly), tak jsem ve svém snažení polevila a tu najednou se kvalita čtení úplně změnila. Kniha ke mne pojednou začala promlouvat skrze mé emoce a ke svému překvapení jsem ji začala na této úrovni chápat a „cítit“ příběh, který vyprávěla. Bylo to působivé. Přišla jsem si jako Paul v Lucemburské zahradě od Michala Ajvaze, který čte text v řeči, jíž nerozumí, ale po nějaké době začne přece jen cítit, že neznámý jazyk k němu promlouvá a on je jen krůček od toho ho cele pochopit na jiné úrovni vědomí (autor to v knize moc hezky popisuje). Velmi také oceňuji doslov paní překladatelky, která celý děj krásně vysvětluje a pomáhá tak i mé čistě racionální stránce přečtenému nakonec porozumět. Velice obohacující. Stojí za to knihu nyní přečíst znovu a sledovat, jak bude působit dál. Jedná se o hodně hlubokou a působivou prózu a je pro mne až zarážející, jak je možné něco takového napsat. Stává se jednou z perel mé knihovny. Ještě doplňuji, že použitý jazyk je krásný, lyrický, nevšední obraty a spojení, pastva pro fantazii.