Mnich v zajetí islamistů přehled

19.04.2022

(SPOILER) "Poušť je nezměrnost, kterou žádná lidská ruka nemůže rozdělit... Je to zkušenost nekonečna... Dívat se na poušť znamená zakoušet Boha, nesmírnou krásu jeho stvoření, neuvěřitelnou svobodu, kterou nám nabízí... Poušť je návratem do ticha sedmého dne, kdy Bůh viděl, že je to velmi dobré." Jacques Mourada naprosto chápu. I ve mně pobyt v poušti navozuje pocity klidu, pokory a nesmírné velikosti všehomíra.

Mnich v zajetí islamistů nabízí překvapivě osvětlující křesťansko-muslimské pojednání zasazené (nejen) do syrského Aleppa. Přibližuje pro mě nečekaně čtivý a zajímavý příběh o víře, lásce a pochybnostech plný krásných metaforických vyjádření, příběh o soužití křesťanů a muslimů, které se vznikem tzv. Islámského státu dostalo propastné trhliny, když islám nabyl podoby islamismu a povýšil se na jediné správné náboženství. Mourad na příkladu svých blízkých a své vlastní cesty ke kněžskému úřadu a pochopení významu svobody vyznání poukazuje na sílu víry v Boha, který dle Mourada zůstává stejným jak pro vyznavače křesťanství, tak islámu a dalších náboženských proudů, a na zásadní význam vzájemné tolerance.

Nejtragičtější na osudu Mourada a jeho generace je, že nábožensko-sociální čistky se rozběhly uvnitř jednoho národa, mezi sousedy a známými, jenže příslušníky odlišných náboženských skupin. Instalované islámské represivní právo se začalo prosazovat brutalitou, násilím, mučením a vraždami, které dopadlo na celou společnost a Mourad se tak mimo jiné zamýšlí i nad možností milovat Boha a brutálním násilím v jeho jméně. Mimořádně zajímavé dílo. O existenci islamismu a jeho nenávisti ke křesťanům se ví. Ale jak coby křesťan (tady křesťan odpovědný za celou svou křesťanskou komunitu) žít v islámské společnosti, které silou vládnou islamisté, to už si člověk neumí moc představit. Autor neopomene připomenout, že islamistické násilí odpovídá na touhu po pomstě živenou už století vůči starým koloniálním mocnostem, kde žijí velké muslimské menšiny frustrované z neschopnosti dosáhnout vysněné kvality života, a vyzývá společnost ke společnému úsilí proti globálnímu honu za mocí a penězi ústící ve války.

Milovat islamisty coby své nepřátele nebudu po vzoru Mourada ani zkoušet, ale můj obdiv má a souzním s ním v celé řadě myšlenek, nejen o vlivu pouští. Získané francouzské ocenění Prix littéraire de l’Œuvre d’Orient teď zcela chápu. Tohle je velmi silná četba.

"Hudba vzdaluje od Boha. Je dílem Satanovým."
Doufám, že se má duše neodebere do islámského pekla...

"Není většího utrpení, než být obětí války. Není většího utrpení, než být nucen opustit svou zemi a stát se cizincem v zemi, jež má odlišné kulturní, náboženské a společenské vzorce. Není většího utrpení než žít, nebo spíše přežívat, v uprchlických táborech s příšernými hygienickými podmínkami, kde absence péče zabíjí stejně jako bomby a kde absence vzdělávání a školství nechává celé generace vyrůstat bez jakékoliv budoucnosti."